Skáčou klíšťata na lidi ze stromů? Rozšířený mýtus, hostitele hledají u země, reaguje parazitolog
Václav Hönig z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích zkoumá nemoci přenášené klíšťaty a komáry. Aby pochopil zákonitosti přenosu, musí toho hodně vědět jak o životě bakterií a virů, tak cizopasníků. A jedná-li se o přenos na člověka, potřebuje znát i jeho zvyklosti a vycházkové trasy. Proto se teď s kolegy zapojil do monitoringu klíšťat v krajském městě.
S klíšťaty se pojí různé vžité představy. Zakládají se ale na pravdě? Parazitolog Václav Hönig ve studiu Českého rozhlasu České Budějovice komentoval některé pravdy a mýty o klíšťatech.
Je pravda, že klíšťata skáčou na lidi ze stromů?
„Ne, to je jeden z rozšířených mýtů. A doufám, že i mýtů postupně vymírajících. Klíšťata typicky hledají svého hostitele přibližně do půl metru od země. Mimo jiné by to byla poměrně riziková strategie, kdyby se klíšťata snažila trefit srnku v běhu.“
Nicméně, občas na nás v lese skočí klíště zaječí. Je to vůbec klíště?
„Zřejmě se jedná o kloše. Kloš je zvíře klíštěti nepříbuzné, jde o druh hmyzu. Má křídla, takže opravdu přiletí. Za hlavní hostitele považuje větší kopytníky jako jeleny, srnce, daňky a podobně, ale občas, spíš omylem, přistane i na člověku. Podobně jako klíště, i kloš se přisává, ale u člověka zřídka. Každopádně lidé na kloší kousnutí mívají často alergickou reakci.“
Je pravda, že klíště psí na člověka nejde? Můžeme chytit stejné klíště, jaké se přisaje do kožichu psa?
„Zčásti. Klíšťata, se kterými se člověk nejčastěji setkává, jsou takzvané exofilní druhy. Jejich životní strategie je taková, že v době, kdy hledají hostitele, vylezou na konce trav nebo větviček nízkých keříků a čekají, kdo půjde kolem. V momentě, kdy hostitel klíště v zásadě sám sebere, respektive nabere do své srsti, se klíště přisaje. Typicky jde o klíště obecné, a to si odnášíme z přírody zpravidla sami.
Druhým případem jsou klíšťata měkká, která volí jinou životní strategii, a to, že jsou velmi úzce spjatá se svým hostitelem. A pokud ho opustí, tak v jeho hnízdě nebo noře. Proto se s nimi člověk prakticky nepotkává. Výjimkou může být právě případ, kdy náš pes prohrabává například noru nějakého hlodavce.“
Existují skutečně lidé, kteří klíšťatům a komárům víc chutnají, víc voní? A lidé, kteří mohou směle říct: Na mě komáři a klíšťata nejdou?
„Určitě je tam velká individuální variabilita. Nicméně, i když je to zajímavé téma z mnoha pohledů, doposud nejsou známé zásadní faktory toho, proč někteří lidé trpí na komáry nebo klíšťata a jiní nikoli.“
A jak klíště vůbec žije, jak vypadá jeho životní cyklus, kolik má jedna samička mláďat a na jaký mok chodí sameček? Celý rozhovor s parazitologem Václavem Hönigem si poslechněte online.
Související
-
V městských parcích je víc infikovaných klíšťat než v lese, každé čtvrté přenáší boreliózu
Víc než klíšťata v lesích jsou pro člověka nebezpečná ta, která se vyskytují v městských parcích. Budějovičtí vědci našli u každého čtvrtého bakterie způsobující boreliózu.
-
Štěnice láká teplo lidské postele, chtějí krev. Prozradí je černé tečky na prostěradle, líčí biolog
Rádi se schovávají v koupelnách, kuchyních či ložnicích, vylézají hlavně v noci, ukusují z našeho jídla a někdy i z našich těl. Řeč je o domácích škůdcích, konkrétně hmyzu.
-
Nechte v trávníku vykvést květiny, nabídnete nektar motýlům a zázemí včelám samotářkám, prosí ekolog
Nechte trávníky kvést, radí odborník Jiří Řehounek. Nejen pro jejich krásu, vůni, schopnost zadržovat vlhkost a čistit vzduch, ale i pro cvrkot, který s nimi souvisí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
![tajuplny_ostrov.jpg tajuplny_ostrov.jpg](https://budejovice.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/dc6840ce882ec3bac8e628bfab9f5bc9.jpg?itok=MGjKRqj7)
![](https://budejovice.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/6515d334428e57ce276151baa6fa5313.jpg?itok=m8R2tATO)
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.