Nechte v trávníku vykvést květiny, nabídnete nektar motýlům a zázemí včelám samotářkám, prosí ekolog
Nechte trávníky kvést, radí odborník na ochranu přírody Jiří Řehounek z ekologické organizace Calla. Nejen pro jejich krásu, vůni, schopnost zadržovat vlhkost a čistit vzduch od prachu, ale i pro cvrkot, který s nimi souvisí. Květnaté louky jsou totiž domovem mnoha drobných živočichů a pastvou pro opylovače.
Mezi opylovače patří i motýli. „Motýli jsou opravdu takové vlajkové druhy v propagaci ekologických projektů. Všichni je totiž mají rádi, alespoň doufám, jsou pěkní a v naší přírodě jich velice ubývá,” potvrzuje ekolog skutečnost, že motýli jsou druhem, nad kterým se spíše ustrneme a pro nějž jsme ochotni i něco učinit.
Takovým záchranným aktem může být to, že přestaneme sekat domácí a obecní trávníky na krátký pažit. Louky pak rozkvetou a nabídnou hmyzu úkryt i pastvu. „Co se týče pasení, tak právě motýli nemají velké preference. To spíš jejich housenky se specializují na určité druhy rostlin. Dospělí motýli potřebují zkrátka určitý zdroj nektaru. A ten v přírodě nacházejí právě na různých květech,“ uvádí ekolog a přírodovědec.
Zatímco motýli se neorientují jenom na louky, například včely samotářky jsou na kvetoucích trávnících téměř závislé. „Některé z jejich druhů se specializují na zvonky nebo na chrastavce a létají opylovávat pouze a jedině tyto druhy rostlin,” poznamenává Jiří Řehounek.
Samotářské včely se letos staly hmyzem roku. „Vyhlašuje ho každoročně Česká společnost entomologická a letos poprvé padla volba nikoli na jeden druh, ale na celou skupinu. Samotářské včely, kterých u nás žijí stovky druhů, jsou velmi užitečné, bez opylování by nebyla úroda, neobešly by se bez nich kvetoucí byliny,“ připomíná Jiří Řehounek.
Čtěte také
To ale podle něj není jediný důvod, proč si svůj letošní titul zasloužily. „Samotářské včely jsou také velice ohrožené. Mnoho druhů už v České republice vymřelo, další jsou na řadě,“ konstatuje. Právě rozvolněním sečení trávníků tak, aby v nich květiny stačily vykvést a vysemenit, může každý pomoci k záchraně samotářských včel.
Ačkoli včely samotářky neobývají úly, tvoří malé zásoby medu pro vlastní potřebu. „Mají komůrku, kam ukládají zásoby z květů, kladou tam vajíčka a také se tam pak vyvíjejí jejich larvy. Právě larvičky se z domácích zásob vyživují,“ vysvětluje přírodovědec.
„Takovými úkryty mohou být různé dutinky či škvírky. Některé samotářské včely si vyhrabávají nory do písku nebo do hlíny, jiné si třeba zalepují nějaké otvory pilinami, úkrojky listů a podobně,“ popisuje.
A stejně tak čmeláci dokáží žít v dírkách, které najdou přímo v trávníku. „Čmelák patří do čeledi včelovitých, takže je to taková velká včela. A je to rovněž opylovač a druh, který máme mnozí rádi. Takže já bych ho také považoval za vlajkový druh ochrany přírody. Určitě,” uzavírá s úsměvem Jiří Řehounek.
A jak květnatou louku založit? Jak o ni pečovat a na co si dát pozor? Celý rozhovor s odborníkem na ochranu přírody Jiřím Řehounkem si poslechněte online.
Související
-
Vzácný druh čmeláka objevili biologové v Českých Budějovicích. Díky mozaikovým sečím tu má potravu
Čmeláka klamavého ohrožují pesticidy, změna klimatu i celoplošné seče. Proto se v Česku vyskytuje jen na desítce míst. Teď ho vědci našli uprostřed budějovického sídliště.
-
Sázet stromy nestačí, klima ovlivňují i pastviny. A na nich ideálně velcí kopytníci, připomíná vědec
Jak zbavit planetu nežádoucího oteplování, řeší vědci na celém světě. Způsobuje nejenom sucha, ale i prudké změny počasí a extrémní jevy. Zapříčiní také „stěhování národů“.
-
Než znovu zasejete do skleníku saláty, kedlubny a rajčata, vyměňte uvnitř zem, radí půdní biolog
Aby půda byla živá a zdravá, aby dávala výnosy, jaké očekáváme, a zároveň abychom ji nevyčerpali pro budoucnost, sestavil biolog Miloslav Šimek seznam sedmi principů péče.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.