Levné pivo – ideální biologická zbraň na slimáky. Jak na škůdce bez chemie, radí zahrádkářům vědec
Na mšice výluhem z kopřiv, na mravence kávovým lógrem... Různými přírodními prostředky mnozí zahrádkáři bojují proti škůdcům. Někteří se s tím ale nemažou a jejich největším přítelem je biolit. Vědecký pracovník Biologického centra Akademie věd České republiky v Českých Budějovicích Jiří Nermuť varuje, že chemie na zahradě je začarovaný kruh.
„Chemickými přípravky vyhubíme nejenom škůdce, ale v naprosté většině i jejich přirozené nepřátele. V té chvíli se zbavujeme výhody, kterou nám dává sama příroda. A kromě toho zamoříme vlastní výpěstky,“ vysvětluje.
Jak se tomu vyhnout a za pomoci biologických prostředků si vytvořit zdravou a pěknou úrodu bez slimáků a dalších škůdců?
Přirození nepřátelé
„Začnu tím, že vám doporučím koupit si kachnu. Ale to je spíš humor. Indický běžec nás sice zbaví slimáků, ale sežere a zaneřádí celou zahradu. Takže užitečnější bude pořídit si hlístici. Na trhu existuje přípravek na bázi parazitických hlístic Phasmarhabditis hermaphrodita. Když se tahle hlístice aplikuje zálivkou do půdy, kde se vyskytují slimáci, tak je zabije,“ říká Jiří Nermuť.
Hlístice je mikroskopický červík tenčí než lidský vlas a kratší než jeden milimetr, v půdě ho ani neuvidíme. „Nese si v sobě bakterii, kterou vyvrhne, když se dostane do slimáka. Bakterie se začne množit a slimáka zabije. Takže tím skutečným přirozeným nepřítelem je ona bakterie,“ popisuje vědec.
Hlístice je schopná ublížit i jiným měkkýšům jako slimáček síťkovaný, slimáček polní a další slimáci, kteří škodí na zahrádkách. Zahrádkáři to tedy uvítají.
Kýbl a svaly
Naopak šnekům s ulitami Phasmarhabditis neublíží. Pokud se chceme zbavit šneků, aby nám například nezkonzumovali úrodu jahod, máme podle vědce několik možností. „Můžeme je přemístit. Hlemýždi jsou totiž teritoriální živočichové, mají stálé úkryty, v noci se vydávají po stále stejných trasách, takže odneseme-li je jinam, začnou se pohybovat v okruhu desítek metrů tam,“ uvádí.
„V celkovém kontextu zahrady to ale moc fungovat nebude, protože šneků a slimáků je celá spousta. I kdybyste jich denně nachytali a odnosili dvě stě, můžete si být jisti, že v úkrytech v okolí jsou jich další tisíce. A budou k vám ze sousedství neustále přelézat,“ dodává.
Pivo jako biologická zbraň
Takže jinak: pivo! „Pivní pasti můžu jedině doporučit. Slimáci pivo milují, a tak pivní pasti fungují naprosto dokonale. Váš problém na záhoncích nebo ve sklenících vyřeší nejlevnější, klidně úplně hnusné pivo za sedm korun v akci,“ směje se biolog.
„A ještě ho můžete naředit, třeba na dvojnásobek. I to malinké množství alkoholu, které tam je, slimáky usmrtí,“ vysvětluje.
Sůl vynechte
Naopak sůl proti slimákům Jiří Nermuť nedoporučuje. „Jednak je to docela krutý způsob, jak slimáka zabít, a kromě toho je to dlouhodobý nesmysl,“ upozorňuje.
„Budete-li totiž solit každého slimáka, kterého najdete, tak si zasolíte půdu a dospějete k tomu, co můžete vidět kolem cest, kde se hodně solí. Nerostou tam žádné rostliny, nebo se jim tam daří podstatně hůř,“ připomíná.
Vysoký záhon a něco navíc
Ani vysoký záhon není řešením, jak už mnozí zahrádkáři zjistili. Plži tam vylezou. Ale existují fígle. „Například bariéry ze zahnutých plechů. Slimák nedokáže udělat pohyb 180 stupňů nahoru a znovu 180 stupňů dolů. To je pro něj nepřekonatelná překážka,“ líčí vědec.
„Existují také nátěry na bázi biopolymerů, které natřeme na kolmou stěnu vyvýšeného záhonu. Tím se vytvoří hladký povrch, který nám lidem tak hladký nepřijde, ale slimák nebo šnek na něj nedokáže přilnout, takže pokaždé, když se tam snaží vylézt, se smekne a spadne dolů. Což je vtipné a účinné,“ doplňuje Jiří Nermuť.
Celý rozhovor o biologických zbraních na škůdce v zahradách i domácnostech s vědcem Jiřím Nermutěm si poslechnete online. Dozvíte se, co zabírá na mšice, mravence, hryzce nebo moly.
Související
-
Milujte svého krtka a také žížaly a hnůj! Vyhněte se chemii, doporučuje zahrádkářům půdní biolog
Pamatujete, jak pole dřív vonělo? Syrově, zemitě, nádherně? A všimli jste si, že už takhle nevoní? Biolog za tím vidí intenzivní hospodaření, umělá hnojiva, výběr plodin.
-
Cvrčci i sarančata už se přidávají třeba do sušenek. Hmyz je podle potravinářů stravou budoucnosti
Je libo cvrčka, saranče nebo moučného červa? Hmyz proniká z asijské kuchyně do jídelníčků lidí po celém světě. Má to své důvody – vedle ekologie chovu i obsah bílkovin.
-
I jahody a maliny mohou být napadeny viry. Nákazu prozradí skvrny na listech, menší plody, jiná chuť
Viry netrápí jenom člověka. A také nejen živočichy. Virovými nemocemi trpí i rostliny. Třeba jahodníky a maliníky, což zkoumají jihočeští vědci s českými a norskými kolegy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.