Milujte svého krtka a také žížaly a hnůj! Vyhněte se chemii, doporučuje zahrádkářům půdní biolog

11. leden 2022

Pamatujete si, jak pole dřív vonělo? Syrově, zemitě, dá se říct nádherně? A všimli jste si, že v posledních letech už takhle nevoní? Miloslav Devetter z Biologického centra Akademie věd České republiky v Českých Budějovicích to zdůvodňuje intenzivním způsobem hospodaření na současných polích, používáním umělých hnojiv, výběrem plodin a tím, jak půda odumírá.

Aby byla živá a zdravá, potřebuje být půda tak akorát kyprá, vlhká a vyživená. O posledně zmíněnou vlastnost se v ní starají živé organismy. Vědci jim souhrnným názvem říkají „edafon“.

„Každý z nás zná žížaly, ale v půdě je obrovské množství živých organismů. Říká se, že je největší zásobárnou dosud neznámých druhů na této planetě, protože je relativně málo prozkoumaná – prostě není do ní vidět. No, a tím, jak je složitá, má hodně odlišných prostředí, mikroprostůrků, tak nabízí podmínky k existenci mnoha organismům,“ uvádí vědec.

Miloslav Devetter z Biologického centra Akademie věd České republiky v Českých Budějovicích

Asi polovina z živých organismů v půdě jsou bakterie, čtvrtina houby a zbylá čtvrtina je rozdělená mezi živočichy. „Velká většina z nich jsou mikroskopičtí tvorové, po kterých denně šlapeme, máme je na botách, ale nevíme o nich,“ říká Miloslav Devetter.

Dodává, že mezi tyto živočichy patří třeba prvoci, vířníci, hlístice, chvostoskoci, drobouncí kroužkovci nebo roztoči.  „Když řeknu roztoč, tak se každý otřese, ale oni ve skutečnosti nezpůsobují nic zlého, jen tam chodí a rozkousávají ty listy. A tím jsou pro nás velice důležití. Vytvářejí humus a jeho správnou strukturu,“ připomíná.

Do pojmu edafon patří i větší živočichové jako zmíněné žížaly. Anebo také krtek, kterého ale na zahradě obvykle nikdo nevítá. „Já ho na zahrádce taky nevidím rád, to je pravda. Ale vezmeme-li to z hlediska celé přírody, tak i krtek je velice důležitý. Provzdušňuje a promíchává půdu, vytváří nové prostředí pro ujímání rostlin. A nejsou to jenom pampelišky, o které taky příliš nestojíme, ale stejným způsobem se ujímají třeba orchideje, u nás vzácné a chráněné,“ poukazuje biolog na to, kterak krtek pomáhá různorodosti naší přírody.

Čtěte také

A co může udělat každý z nás pro živou a zdravou půdu na svém pozemku? „Na prvním místě by si každý měl dvakrát rozmyslet, než bude používat nějaké postřiky, protože to je to, co likviduje život v půdě,“ odpovídá odborník, „na své zahrádce zásadně nepoužívám žádnou chemii. A neodvážím žádnou organickou hmotu. Všechno kompostuju, všechno vracím.“

Na závěr dává půdní biolog Miloslav Devetter zahrádkářům jednoduchý tip – doporučuje sypat trávu ze sekačky třeba mezi brambory. „Nemusíte to ani kompostovat, sypte to rovnou ze sekačky. Ono vám to ten záhon mulčuje. Zároveň žížaly, kterých tam i díky tomu je hodně, protože mají dostatek potravy, vám to asi tak v horizontu měsíce zapracují, zatáhnou pod zem, zamíchají do té půdy. Takže i v průběhu sezóny si pohnojíte záhon, organická hmota tam zůstává a zahrádce to prospívá,“ uzavírá.

Celý rozhovor o půdě a organismech, které v ní žijí, s biologem Miloslavem Devetterem si poslechněte online.

Spustit audio

Související