I jahody a maliny mohou být napadeny viry. Příznakem nákazy jsou skvrny na listech, menší plody nebo jiná chuť

7. leden 2022

Viry netrápí jenom člověka. A také nejen živočichy. Virovými nemocemi trpí i rostliny. Třeba jahodníky a maliníky, které zkoumají jihočeští vědci ve společném projektu s českými a norskými kolegy. Snaží se zjistit, jak se rostlinné viry šíří a co umějí, aby jim v tom mohli zabránit.

I u rostlinných virů například platí, že dokáží mutovat. Potvrdili to Jana Fránová a Ondřej Lenz, vědečtí pracovníci ústavu molekulární biologie rostlin Biologického centra Akademie věd České republiky v Českých Budějovicích.

„I rostlinné viry umějí to, co lidský koronavirus,“ říká Ondřej Lenz a dodává: „Ovšem ne všechny viry, které rostliny napadají, musejí něco způsobovat. My vidíme jenom špičku ledovce, celá řada virů se skrývá ještě pod hladinou a čeká na objevení.“

Každá plodina má podle biologů své specifické viry. „Na jahodníku bylo popsáno přibližně 30 virů, na maliníku v Evropě 19 virů plus fytoplazmové onemocnění, jehož původcem je něco mezi virem a bakterií,“ uvádí Jana Fránová.

Ty na člověka nejdou?

Příznaky virózy maliníku a jahodníku popisuje například jako změny na listech: „Vyvolávají různé druhy mozaik, skvrn, zesvětlování rostliny, žloutnutí, prosvětlování žilek a i předčasné červenání a odumírání starších listů.“

K dalším příznakům virového onemocnění malin a jahod v našich zahradách mohou patřit deformované listy, ale i květy a plody. „U jahodníku dochází i ke snížení počtu šlahounů, rostliny jsou drobnější a drobnější jsou i plody. U malin nastává to, že plody jsou méně sladké, a tím i méně chutné.“

Čtěte také

Tyto znaky nás přirozeně vedou k tomu, abychom plody nekonzumovali. „Nicméně zatím není prokázáno, že by virová nákaza rostlin mohla uškodit člověku,“ podotýká Jana Fránová.

Její kolega Ondřej Lenz ovšem doplňuje informaci, že některé rostlinné viry jsou schopny se v lidských střevech množit. A zdá se, že to zřejmě dokáží i v lidských buňkách. Otázkou je, co bude dál.

„Já vždycky říkám, to jsou viry rostlinné, ty na člověka nejdou. Ale je to přesně jako v tom filmu s blechami – vědci už našli jeden rostlinný virus, který se záhadným způsobem zkřížil s živočišným, a to, co z toho vylezlo, je živočišný virus, který už tvoří samostatnou čeleď. Je to výjimka potvrzující pravidlo, ale výjimky se vždycky najdou. Konkrétně tento circovirus způsobuje problémy prasatům,“ vysvětluje Ondřej Lenz.

I v živočišném světě se s úspěchem využívají antivirotika. Jak říká biolog Ondřej Lenz, využití v rostlinné říši je zatím v plenkách. Také pro nás, kteří máme na zahrádce nakažené jahody nebo maliny, není jiné řešení, než se nemocné výsadby zbavit. Léčba zatím probíhá jen v laboratořích, kde vědci v teplotách kolem -200°C zachraňují zdravé části vláken rostlin a z nich pak pěstují zdravé sazenice. Pořídit si zdravou, otestovanou sadbu, měnit záhony a plodiny a zbavovat se těch nakažených je tedy zatím pro zahrádkáře jediným řešením.

Celý rozhovor s vědci Janou Fránovou a Ondřejem Lenzem o virových nákazách jahodníku a maliníku si poslechněte online.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.