Budějckej rozhlas, to byla velká škola, vzpomíná Pavel Žalman Lohonka. Ve zdejším studiu nahrál mnoho svých písní
Přibližně čtyři stovky písní má na kontě česká a jihočeská folková legenda Pavel Žalman Lohonka. Možná více než polovinu z nich nahrál ve studiu Českého, dříve Československého rozhlasu České Budějovice, který právě slaví osmdesáté výročí. Patří tak mezi nejvýznamnější osobnosti spojené s touto stanicí.
„Já jsem se učil v plzeňské Škodovce, tenkrát to byly závody V. I. Lenina. Práci jsme skončili v sobotu v poledne, oblékli jsme si trampské šaty a jezdili jsme ven, do lesa, u ohně se zpívalo. Byla to taková kamarádská soudržnost a zároveň jsme měli jistý pocit volnosti a svobody,“ nostalgicky vzpomíná Pavel Žalman Lohonka.
Ačkoliv měl podle svých slov k lidové hudbě blízko už od útlého dětství, hlavně zmíněný tramping, vandrování a zpívání u táboráku v něm probudilo muzikantskou touhu.
Jako mladý učeň v Plzni měl navíc velké štěstí, že mohl sám zažít vystoupení, které zásadně ovlivnilo celé tuzemské folkové hnutí na desítky let dopředu. „V roce 1964 jsem viděl plzeňský koncert Petea Seegera (ikona amerického folku, pozn. red.). Bylo to poprvé, kdy jsem slyšel dvanáctistrunnou kytaru. Hrál na ni prstýnkem, takový ten typický americký styl. Později jsme se ho samozřejmě všichni naučili,“ vypráví.
Čtěte také
Písničky, které jihočeská folková ikona nahrála v českobudějovickém rozhlasovém studiu, se počítají ve stovkách. Ať už nejprve s kapelou Minnesengři, nebo později na sólové dráze.
„Budějckej rozhlas, to byla velká škola. Naučili jsme se tady takové muzikantské disciplíně. Hodně jsme cvičili, natáčeli jsme tu i scénickou hudbu, později jsme dokonce dělali písničky na zakázku, taky živé přenosy. Byla tu dobrá parta jak zvukařů, tak redaktorů. Drželi nad námi ochrannou ruku,“ naráží na sklony k cenzuře, v tehdejším socialistickém režimu zcela běžné.
Mezi zásadní nahrávky domácího folku bezpochyby patří Žalmanova první sólová deska. Vyšla v roce 1987 pod jednoduchým názvem Žalman a spol. Pochází z období, kdy součástí jeho doprovodné kapely byli Tonda Hlaváč s Pavlínou Jíšovou. Album obsahuje ikonické hity jako Tak jsme vandrovali, Jdem zpátky do lesů nebo Rána v trávě.
I toto album se nahrávalo ve studiu U Tří lvů. „Bylo to v době, kdy jsme často jezdili do Prahy, na Porty a hodně jsme hráli, až 180 koncertů ročně. Panton se nabídl, že by rád vydal naše elpíčko. Písničky jsme měli hotové, obehrané, zaranžované a ozkoušené. Té desky se prodalo přes 200 tisíc kopií. To jen ukazuje, jaký tehdy byl o folkovou muziku zájem,“ uzavírá.
Celý rozhovor s Pavlem Žalmanem Lohonkou si poslechněte v přehrávači výše.
Mohlo by vás zajímat
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
