Síť škol v Čechách byla evropsky unikátní, říká historik Mikuláš Zvánovec, který pomáhá mapovat dějiny školních budov

Na tvorbě portálu Historie školních budov se už delší dobu podílí historik, turistický průvodce a jednatel Společnosti Bernarda Bolzana Mikuláš Zvánovec, toho času působící na Univerzitě v Hradci Králové. „Jde o resortní projekt Národního pedagogického muzea a knihovny Jana Amose Komenského v Praze. Vznikl z podnětu Jana Šimka, autora stejnojmenné knihy. Samotná mapa existuje už zhruba deset let. Cílem je shromáždit nejdůležitější dostupné informace k historii školních budov v regionech. Zpravidla se samozřejmě jedná o ty venkovské,“ popisuje.

Dodnes existuje mnoho budov, jejichž historie není známá třeba ani samotnému vedení školy. Právě tuto „neznalost“ se webová aplikace snaží napravit. Autoři ale chtějí upozornit také na historickou, kulturní nebo uměleckou hodnotu mnoha objektů, které často stojí stranou pozornosti i odpovídající péče. Databáze nicméně obsahuje i nespočet zbořených a zaniklých staveb.

Přispět může úplně každý. „Bez lokálních znalců se neobejdeme. Možností je více – buď zprostředkovaně přes spolupracovníky z Národního pedagogického muzea, nebo přímo vložením příspěvku na stránkách skolnibudovy.npmk.gov.cz. Portál se zeptá i na některé specifikace, třeba typ školy, vyučovací jazyk či uměleckou výzdobu, ale tyto údaje nejsou povinné. Počet příspěvků nám zanedlouho překročí první tisícovku,“ raduje se Mikuláš Zvánovec.

Hustá síť škol jako důsledek soupeření

Ačkoliv se dřívější síť škol může z dnešního pohledu zdát překvapivě hustá, byla daná především říšským školským zákonem. Ten na území Čech stanovil nejen povinnou osmiletou školní docházku, ale také nařídil vzdálenost obecních škol do čtyř kilometrů. Díky mnohým jednotřídním odbočkám se školní budovy stavěly i v těžko přístupných horských oblastech.

Další rozvoj školské sítě byl pak motivován především politicky. Podle Mikuláše Zvánovce šlo o přímý důsledek česko-německého národnostního soupeření. „V jazykově smíšených oblastech o zřízení svých škol usilovaly jak německé, tak české národnostní korporace. Takto vznikly třeba školy v Malčicích u Přídolí nebo ve velmi odlehlých Radčicích u Malont na Českokrumlovsku. Tehdejší školská síť byla velmi hustá a evropsky unikátní,“ dodává.

Co „fenomén“ školních budov vypovídá o našem vztahu ke kulturnímu dědictví? Celý rozhovor s Mikulášem Zvánovcem si pusťte v přehrávači výše