Negativní vliv člověka na přírodu sahá mnohem dál, než jsme si kdy představovali, říkají vědci

Přestože na mnoha místech mají rostliny ideální podmínky k životu, z volné přírody po celém světě mizí. A to i třeba z přírodních rezervací a parků. Na vině je lidská činnost. Potvrzuje to výzkum, do kterého se zapojili vědci z celého světa. Problém označují pojmem temná diverzita.

Marie Konečná a Aleš Lisner|foto:Matěj Vodička, Český rozhla

„Temnou diverzitu vlastně nevidíme. Když se pohybujete po volné přírodě, v lese nebo na louce, některé rostlinné druhy vidíte a některé zase nikoliv. Co se týče toho druhého případu, tak to je právě ta temná diverzita. Jsou to druhy, které by tam mohly a měly růst, ale z nějakého důvodu tam nejsou,“ vysvětluje Aleš Lisner z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.

Výzkumnou lokalitou byly pro jihočeské vědce Novohradské hory. Ostatní přírodovědci z Česka bádali například na Šumavě, v Krkonoších, Podyjí nebo Ralsku. „Mě osobně nejvíce zarazilo, že lokální vliv lidské stopy byl mnohem menší než ten na větší vzdálenosti, což na první pohled není úplně logické. Ukazuje to ale, že náš vliv sahá mnohem dál, než jsme si kdy představovali,“ upozorňuje Aleš Lisner.

Výrazně negativní vliv má například intenzifikace zemědělství, na kterou ekologové upozorňují často. „Kvůli tomu třeba z krajiny mizí orchideje, které jsou vázané na lokality s menším obsahem živin a nemají rády přílišné přihnojování. Podobně ubývá také vzácných polních plevelů, jako je například koukol,“ popisuje botanička Marie Konečná.

Kromě působení člověka ale podle ní svou roli hraje také změna klimatu. „Třeba v Novohradských horách máme hezký příklad v podobě ostřice blešní, silně ohroženého a nejvzácnějšího námi zaznamenaného druhu. Ta už dříve přicházela o své biotopy především kvůli úbytku spodních vod, nicméně i v tomto případě výrazně škodí přílišné hnojení půdy,“ dodává.

Celý rozhovor o temné diverzitě s přírodovědci Alešem Lisnerem a Marií Konečnou si pusťte v přehrávači výše.