Hmyz a lidé soupeří o potraviny. To je důvod, proč broučci z krajiny mizí, vysvětluje biolog

12. květen 2025

Už přes 400 milionů let obývá planetu Zemi hmyz. Tato fascinující a nejpočetnější skupina živočichů se za tu dobu vyvinula do nesmírné rozmanitosti více než pěti milionů druhů. Dnes ale bohužel mnohé hmyzí tvory ztrácíme.

„Hlavním důvodem je, že populace hmyzu a populace lidí mezi sebou soutěží o potraviny. Člověk se rozmnožuje dosti velkou rychlostí a potřebuje něco jíst. V zemědělství používáme insekticidy a pesticidy, kterými likvidujeme naši konkurenci. To se samozřejmě musí nějak projevit, takže je otázka, zda za několik let ještě budeme mít co zkoumat,“ varuje vedoucí laboratoře molekulární genetiky Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích Michal Žurovec.

Michal Žurovec, vedoucí laboratoře molekulární genetiky Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích

Právě zkoumání hmyzu z hlediska molekulární biologie a genetiky je jeho stěžejním vědeckým oborem. Je také hlavním autorem fotografické výstavy Hmyzí tváře, kterou si lidé mohou prohlédnout až do konce srpna v Jihočeském muzeu. Na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity pak přednáší například o biologii buňky.

Hmyz podle něj nám lidem sní čtvrtinu až polovinu úrody. My ho ale naopak likvidujeme, jak potřebujeme. Některé druhy se umí přizpůsobit, jiné zase takové štěstí nemají a čelí úplnému vyhubení.

„Přizpůsobit se umí většina hmyzu, který likvidujeme, protože na to máme omezené chemické prostředky. Populace jsou někdy veliké, proto nám přestává fungovat jeden insekticid za druhým a je to stále horší. Musíme používat větší dávky, ale to vše se pak hromadí v půdě, ve vodě i v nás, takže to není úplně ideální situace,“ odkrývá biolog.

Celý rozhovor s biologem Michalem Žurovcem si poslechněte v přehrávači výše.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.