Na konci druhé světové války se maďarští vojáci vzdávali v jihočeském pohraničí, zjistili archeologové
Stavba dálnice D3 na jihu Čech znamenala i obrovskou a vzácnou příležitost pro archeology. Například v okolí Českých Budějovic narazili hlavně na artefakty z období pravěku. Naopak v blízkosti Dolního Dvořiště na Českokrumlovsku, kde se aktuálně buduje poslední dálniční úsek před hranicemi s Rakouskem, našli stovky kilogramů válečné munice. Nálezy navíc potvrdily, že se tam na konci druhé světové války pohybovala maďarská armáda.
Průzkum kolem Dolního Dvořiště prováděli archeologové před dvěma lety. Vzhledem k množství nalezené munice postupovali v přímé součinnosti s odbornými pyrotechnickými firmami. Překvapivý byl už fakt, že se většina nálezů ukrývala v jímkách. Často šlo o jámy plné různého materiálu.
„Vycházeli jsme z rozboru různých pramenů, mimo jiné třeba i listů útoků amerických letců – hloubkařů na vojenské kolony. Protože se některé záznamy týkaly Dolního Dvořiště a okolí, postupně jsme stanovili místo, kde docházelo k odzbrojení německých a zejména pak maďarských vojáků. Samozřejmě musela tehdy veškerá jejich výzbroj pryč, a ta právě mířila do těchto jam a jímek,“ popisuje archeolog Tomáš Pancíř z katedry archeologie Filozofické fakulty Západočeské univerzity.
Zmíněná přítomnost maďarské armády v jihočeském pohraničí byla překvapivá, ale odborníci pro ni mají logické vysvětlení. „Po prohrané bitvě o Budapešť se ke konci války zbytky maďarské armády na naše území stahovaly, aby se vydaly do rukou spojenců. Maďaři se hodně snažili vymanit se z německé vojenské správy a většina vojáků skutečně kapitulovala poblíž Dolního Dvořiště,“ rozplétá Tomáš Pancíř zdánlivou záhadu.
Dokládá to fakt, že oproti standartní německé výbavě z období druhé světové války archeologové u hranic s Rakouskem nalezli maďarské bajonety, sumky nebo knoflíky.
Kromě písemných pramenů odborníci využili svědectví pamětníků, kteří se během průzkumů přišli do nalezišť osobně podívat. „Máme k dispozici i určité archiválie, například letecké snímky z období těsně po druhé světové válce, ale pořád je toho relativně málo. Ovšem podobné nálezy se dají předpokládat i na mnoha dalších místech v blízkosti původní demarkační linie,“ doplňuje archeolog.
A jaké artefakty archeologové našli při průzkumu v plzeňském Borském parku, kde na konci druhé světové války americká armáda vybudovala polní nemocnici? Celý rozhovor s Tomášem Pancířem si pusťte v přehrávači výše.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
