Štěnice láká teplo lidské postele, chtějí naši krev. Prozradí je černé tečky na prostěradle, popisuje biolog
Rádi se schovávají v koupelnách, kuchyních či ložnicích, vylézají hlavně v noci, ukusují z našeho jídla a někdy i z našich těl. Řeč je o domácích škůdcích, konkrétně o hmyzu, mezi který patří také štěnice. Brouk z rodiny ploštic je asi půlcentimetrový, hnědo-rezavý, placatý, bezkřídlý a na svých cestách docela vynalézavý.
Teritoriem štěnic jsou pokoje, kde se spí. Snadno se dostanou i do vymydleného, čisťoučkého bytu, například se zavazadly z dovolené. Ale můžou přijít i od sousedů. Lezou sice docela pomalu, ale pár metrů zdolat dokáží.
A jak štěnice škodí člověku? „Saje krev. Náš organismus reaguje vytvořením červeného svědivého pupínku,“ odpovídá Oldřich Nedvěd z přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity a entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Problémem je, že pupínek může vzniknout se zpožděním několika tří dnů. „Zvlášť u člověka, který dosud nebyl kousnutí štěnicí vystaven. Jeho imunitní systém reaguje pomaleji,“ dodává vědec.
Jak si tedy vůbec spojit opožděný štípanec se štěnicí? „Není to úplně snadné. Od blešího nebo komářího štípnutí je to od štěnice těžko rozeznatelné. Vodítkem může být tmavší červená barva pupínku a také to, že komár nás v noci poštípe na místech, která máme odkrytá, takže na obličeji, krku, rukou, zatímco štěnice si přijde cucnout tam, kde jsme schovaní pod peřinou,“ říká Oldřich Nedvěd.
Štěnice má tedy ráda teplo lidského lože a v jeho blízkosti se ráda i schovává. „Může být přímo v posteli, pod matrací, ve škvírách dřevěné konstrukce. Ale klidně po nasání může odejít a schovat se někam jinam, třeba několik metrů,“ uvádí biolog.
Najít štěnici tedy podle něj také nebývá jednoduché. Nasát se přijde v noci a přes den zůstane zalezlá. Proto ji buď musíme překvapit za tmy, anebo lépe, jít po jejích stopách za denního světla.
Čtěte také
„Štěnice produkují trus ve formě malých černých kapiček. Spíš tedy najdeme malé černé tečky na ložním prádle, než bychom spatřili přímo štěnici,“ vysvětluje Oldřich Nedvěd. Černé tečky za sebou zanechává i jiný hmyz, ty od štěnice ale budou na prostěradle. „Štěnice začne trousit hned, jak odchází od večeře,“ dodává entomolog s úsměvem.
Na likvidaci tohoto škůdce doporučuje zavolat specialisty – hlavně proto, že firmy mají k dispozici razantnější, jedovatější chemikálie, než jaké bychom koupili v běžné drogerii. Pro člověka tyto insekticidy nebezpečné nejsou, nemusíme se kvůli štěnicím stěhovat. „Nebezpečná je látka jen při aplikaci, a tak pracovník nejspíš přijde v ochranném obleku s respirátorem. Ale potom už se nemusíme bát,“ ujišťuje Oldřich Nedvěd.
Obávat se nemusíme ani přenosu nemocí. „Štěnice naštěstí vůbec nic nepřenášejí. Jedinou nepříjemností je, že pokousání svědí. Když ale tohle pomineme, tak se jich opravdu bát nemusíme," uzavírá biolog.
Celý rozhovor o štěnicích, ale také švábech, blechách nebo roztočích s biologem Oldřichem Nedvědem si poslechněte online. Dozvíte se, jak škůdci vypadají, jaké životní podmínky potřebují, jak jejich přítomnost u nás doma odhalíme a jak se jich nejlépe zbavíme.
Související
-
Svetr do mrazáku, spousta levandule, plácačka, sprej. Entomolog radí, jak se zbavit šatních molů
Soužití s drobnými domácími škůdci se nevyhne žádná domácnost. Zatímco potravinového mola si možná přineseme z obchodu v pytlíku s moukou, mravenci si najdou cestu sami.
-
Cvrčci i sarančata už se přidávají třeba do sušenek. Hmyz je podle potravinářů stravou budoucnosti
Je libo cvrčka, saranče nebo moučného červa? Hmyz proniká z asijské kuchyně do jídelníčků lidí po celém světě. Má to své důvody – vedle ekologie chovu i obsah bílkovin.
-
Levné pivo – ideální biologická zbraň na slimáky. Jak na škůdce bez chemie, radí zahrádkářům vědec
Chemie na zahradě je začarovaný kruh, varuje biolog Jiří Nermuť. Zabije totiž i přirozené nepřátele škůdců a zamoří výpěstky. Jakými přírodními prostředky tedy bojovat?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka