Svetr do mrazáku, spousta levandule, plácačka, sprej. Entomolog radí, jak se zbavit šatních molů
Soužití s drobnými domácími škůdci se nevyhne žádná domácnost. Zatímco housenku potravinového mola, správně zavíječe paprikového, si možná přineseme domů z obchodu v pytlíku s moukou, mravenci si k našemu cukru najdou cestu sami. Štěnice nás v noci kousnou a šatním molům chutnají kvalitní kousky oblečení. Doma je proto obvykle mít nechceme. Co na ně tedy platí? Radí entomolog Oldřich Nedvěd.
Jedním z nejběžnějších škůdců je mol šatní, speciální druh motýla. „Jeho housenky se živí opravdu divnou potravou. Její podstatou je keratin, stejný materiál, ze kterého jsou třeba naše vlasy. A všichni víme, jak je pro nás spolknutý vlas nepříjemný a nestravitelný,“ líčí s úsměvem profesor Oldřich Nedvěd.
Moli podle něj měli původně v přírodě likvidovat zbytky chlupů na mršinách. „Když uhyne zvíře, tak hrobaříci, masařky a tak dále sežerou maso. A na zbylou kůži s chlupy jsou buď brouci kožojedi, nebo mol šatní. Ale ten rád z přírody zalétává do našich domácností, kde hledá a v klidu požírá také něco, co je z chlupů, a to je ovčí vlna,“ vysvětluje.
Paradoxně tedy šatním molům chutná to nejdražší, co ve skříních máme. Není to tím, že mají dobrý vkus, ale dobrý skus. „A především mají dobré trávení, protože je to úplně suchá tvrdá potrava. Takže oni si musejí vodu sami vyrobit metabolicky. Mnoho potravy spálí jen tak, bez užitku, právě aby získali vodu,“ popisuje Oldřich Nedvěd.
Co šatním molům naopak nechutná, jsou syntetické materiály. „Určitě je dnes méně šatních molů, protože spousta věcí, které se vyráběly z pravé vlny, je dnes z různých umělých hmot. A ty moli opravdu strávit nedokážou,“ potvrzuje vědec.
Naftalín už je zakázaný
A jak se šatnímu molu bránit? Co mu nevoní? „Dříve se používal naftalín, který je dnes už zakázaný a také nepěkně voněl. V dobře těsnící skříni nemohli moli v tom smradu přežít. Ale zapáchal pak i kabát a musel se pár dní větrat,“ říká Oldřich Nedvěd.
Levandule
Měkčí metody a vůně jako levandule nebo komonice mohou také zabrat, není to ale podle entomologa s absolutní jistotou. „Silice z levandule jsou pro hmyz odpudivé, ale aby mohly pomoci, musí jich být hodně. Je opravdu potřeba věci pečlivě proložit,“ upřesňuje. Jeden pytlíček levandule ve skříni tedy nestačí.
Fyzikální metody
Jednoduchou a ekologickou možností je prostě a jednoduše mola plácnout. Jak ale upozorňuje Oldřich Nedvěd, tím se zbavíme jenom dospělého motýla. Hledat pak musíme ještě jeho nižší stádia. „Vajíčka, housenky a kukly mola šatního spolehlivě zabije i hodně vysoká, nebo hodně nízká teplota. Když svetřík či šálu necháme vymrznout při mínus patnácti na balkóně, nebo je strčíme na pár hodin do mrazáku, je to velmi spolehlivé,“ radí.
Chemie
Existují také chemické insekticidní spreje, kterými postříkáme naše oděvy. Další variantou jsou napuštěné papírové proužky rozvěšené do skříní. „Obsahují insekticidy, které se vypařují. Látka zkondenzuje, sedne si do textilií, a tudíž se dostane do úplně všeho, co ve skříni máme. Ale nezabije moly hned, je potřeba delší čas. Po šesti týdnech se vše vypaří a musíme aplikovat novou dávku,“ uzavírá vědec.
Celý rozhovor o hmyzu v našich domácnostech a způsobech, jak se ho zbavit, s Oldřichem Nedvědem z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity a Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd České republiky v Českých Budějovicích si poslechněte online.
Související
-
Levné pivo – ideální biologická zbraň na slimáky. Jak na škůdce bez chemie, radí zahrádkářům vědec
Chemie na zahradě je začarovaný kruh, varuje biolog Jiří Nermuť. Zabije totiž i přirozené nepřátele škůdců a zamoří výpěstky. Jakými přírodními prostředky tedy bojovat?
-
Stromy mají chemický alarm. Když je napadne housenka, dokáží si přivolat pomoc, líčí vědec
Rostliny mají stále navrch před býložravým hmyzem. To říká ekolog a entomolog Martin Volf. V českobudějovické laboratoři se svým týmem zkoumá, jak stromy bojují se škůdci.
-
Cvrčci i sarančata už se přidávají třeba do sušenek. Hmyz je podle potravinářů stravou budoucnosti
Je libo cvrčka, saranče nebo moučného červa? Hmyz proniká z asijské kuchyně do jídelníčků lidí po celém světě. Má to své důvody – vedle ekologie chovu i obsah bílkovin.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.