Inspiraci pro obnovu lesa po kůrovci můžou lesníci paradoxně najít na mýtinách po černé těžbě

Po těžbě zbylo jenom za loňský rok zhruba 1500 hektarů holin a sazenic na obnovu lesa je málo. V regionu se ale osvědčila takzvaná přirozená obnova.

„Tenhle les byl nelegální těžbou vytěžený ke konci roku 1999, vlastník se nenechal donutit k tomu, aby ho zalesnil,“ vypráví příběh zhruba čtyřhektarového lesa v katastru Světlé pod Javořicí bývalý vedoucí odboru životního prostředí v Dačicích Jiří Müller.

Les je jiný než okolní porosty, nejde totiž o smrkovou monokulturu, ale březový háj. Tak vypadá přirozená obnova lesa.

Ukázat sílu přírody paradoxně pomohla nelegální těžba, před dvaceti lety totiž jinak málokdo nechal růst les bez zásahů. „Bříza a podobné dřeviny se dřív označovaly jako plevelné, dokonce se vyřezávaly ze smrkových porostů,“ připomíná Jaroslav Mátl, lesník a myslivec dačického odboru životního prostředí.

Čtěte také

Jihočeské lesnické firmy mají kvůli kůrovcové kalamitě existenční problémy

I když smrkových sazenic je stále na trhu dostatek, vracet smrk na stanoviště, kde ho zničil kůrovec, není vhodné, stejně jako tvořit monokultury. „Naopak takzvané pionýrské rostliny jsou ideální i v tom, že mají funkci meliorační, tím opadem se tvoří lepší humus,“ dodává Jaroslav Mátl.

I když podle zákona musí majitel les po těžbě do dvou let znovu vysázet, v případě kůrovcem postižených lokalit dostane výjimku na pět let.

S přirozenou obnovou lesa je možné také pracovat. „Orgán státní správy lesů může na žádost vlastníka tuhle lhůtu prodloužit. V Dačicích jsme se o to vždycky snažili, když se jednalo o vhodné stanoviště, a ta vůle je i do budoucna, abychom mohli opravdu využít tvořivé síly přírody,“ potvrzuje Jiří Müller.

Na Dačicku jsou desítky takových přirozeně obnovených lesů, většinou po nelegální těžbě.