Majitelé lesů musí po kůrovci vysadit nové stromy. Na oplocení ale chybí peníze

Vlastimil Pekárek má sedm hektarů lesa. Kůrovcová kalamita zaměstnává celou jeho rodinu

Na Dačicku pokračuje likvidace kůrovcové kalamity, majitelé souběžně připravují i obnovu lesů. Na výsadbu a hlavně ochranu mladých stromků ale chybí peníze. Vytěžené dřevo se nedaří prodat.

Vlastimil Pekárek vlastní na Dačicku sedm hektarů lesních pozemků. Ani jemu se kůrovcová kalamita nevyhnula. „V roce 2017 jsme z toho ještě něco měli, ale teď za rok 2018 už jsme na čisté nule, to znamená, že kácíme za to, co prodáváme, i když možná ani neprodáme, to si jen myslíme,“ říká.

Přesto musí investovat do obnovy lesa. Podle zákona je nutné nové stromy vysadit do dvou let. Majitelé více než 50 hektarů se přitom musí řídit lesním hospodářským plánem a vysazovat i melioračně zpevňující dřeviny, jako jsou duby, buky nebo jedle.

Menší vlastníci, kteří si nepřevzali hospodářskou osnovu, můžou vysadit, co uznají za vhodné. Třeba další smrkovou monokulturu. „My ten smrk budeme do budoucna potřebovat, takže je nutné vážit, kam ho dát a vybírat vhodná stanoviště,“ vysvětluje úředník Jiří Müller, že ani výsadba smrku nemusí být chyba.

Na výsadbu nových stromů můžou majitelé lesů čerpat dotace. Ministerstvo zemědělství o ni požádal i Vlastimil Pekárek. Oplocenku, která mladé stromky ochrání před zvěří, ale musí zaplatit sám. „Cena za oplocenku se dneska pohybuje od 60 do 80 tisíc, to znamená nákup plotu, k tomu kůly a práce kolem,“ popisuje.

Zatímco Vysočina na stavbu oplocenek přispívá už dva roky. Jihočeský kraj dotační program teprve připravuje. Zastupitelé o něm budou jednat na květnovém zasedání.

„Ten les nám plní hlavně funkci mimoprodukční, zadržování vody a bez lesa bychom tady za chvilku měli poušť, takže je nutné co nejdřív ty holiny zalesnit,“ upozorňuje Jiří Müller, že pomoc majitelům lesů se zvládáním kůrovcové kalamity je v obecném zájmu.

Spustit audio

Související