Po kůrovcové kalamitě musí v Píseckých horách vysázet o 50 tisíc stromů víc než loni

Listnatých a jehličnatých stromků vysází kvůli loňské kůrovcové kalamitě o 50 tisíc víc než loni.

„Tady v kýblu mám zhruba dvouleté sazeničky doubků,“ ukazuje lesní dělnice Kateřina Kačeková, která denně umístí do země asi 500 sazenic.

Před ní jde terénem pracovník s půdním vrtákem a připravuje jamky, do kterých přijdou mladé stromy. „Já je musím co nejrychleji zasadit, pořádně ušlapat, aby z těch děr vyšel veškerý vzduch a aby kořínky neosychaly,“ dodává Kateřina Bačeková.

Nejen na výsadbu, ale na i dovoz dalších stromků dohlíží hajný Vlastimil Kovárna. „Kromě dubů dovážíme na paseky i další druhy. Největší zastoupení má buk, lípa, z jehličnanů modříny, smrky, borovice,“ vysvětluje.

Výsadba má samozřejmě svá jasná pravidla. „Vzdálenost stromků se volí na základě jednotlivých druhů. U dubů máme metr na metr, u smrku dva metry na metr, u dalších dřevin obdobně. Následně se stromky ošetřují proti hmyzu, myším, zvěři. Když se dochovají do věku přibližně deseti let, tak se provádí takzvané prořezávky, kdy se redukuje počet vysázených jedinců,“ popisuje hajný.

Na plochách, kde řádil ještě před několika měsíci kůrovec, vzniknou smíšené lesy. To není náhoda. „Na tomto stanovišti už jednou smrk odešel, tak si myslíme, že by mohl odejít příště znova, proto raději listnáč, který je odolnější vůči suchu a vůči kůrovci,“ říká jednatel Lesů města Písek Václav Zámečník.

Výsadba nových stromů na těchto stanovištích potrvá nejpozději do konce dubna.