Stále stejného kronikáře mají Sudoměřice už přes 40 let. Běžný život vesnice se podle něj velmi změnil
Sudoměřice u Bechyně na Táborsku mají ručně psanou a také osobitě malovanou kroniku. Už desítky let do ní události poctivě zaznamenává místní rodák a patriot František Stach.
Kronikářem se stal téměř před 45 lety. „Tenkrát chodil po vsi předseda národního výboru s kronikou. Věděl, že rád čtu staré věci. Dal mi kroniku do ruky, abych si ji přečetl. Když jsem mu ji nesl zpátky, zeptal se: Dopsal jsi tam poslední rok? A já na to, že ne. Takhle se to opakovalo asi tři roky a od té doby jsem kronikářem,“ vypráví s úsměvem.
František Stach píše už do několikáté knihy, každý rok zaplní minimálně dvacet až třicet stránek. „Doposud píšu kroniku v ruce, i když už máme zavedenou také elektronickou formu. Napíšu koncept, pošlu ho na obecní úřad a do kroniky přepisuji,“ říká. Používá přitom dokumentní inkoust a pero, k textům doplňuje i kresby.
Hodnoty zápisů se ale podle něj mění. „Jak se mění doba, mění se i politika, život. Kdybychom porovnali zápisy dvacet let staré a dnešní, je tam velký rozdíl. Proto po několika letech vždycky udělám malé zhodnocení třeba o cenách nebo zvyklostech a je zajímavé vidět, jak jde vývoj dopředu,“ dodává.
Pamatuje například ještě dobu, kdy obcí projelo jen pár aut, zatímco dnes je tu hustý provoz. „Jezdí se tak rychle, že jsme si tady zařídili i radar. Mám o měření i zápisy v kronice. Můžete se tam třeba dočíst, že 14. října 2010 projelo obcí za 24 hodin 4532 automobilů a z toho 62 procent vozidel překročilo povolenou rychlost. U nejrychlejšího řidiče radar naměřil 121 kilometrů za hodinu,“ dodává.
Změny vidí František Stach i v běžném životě vesnice. „Drobné zvířectvo z obce zmizelo, lidé mají víc času, protože už se nehospodaří, nepracuje na poli, nesuší seno. Vidím, že v nové zástavbě už ani nejsou záhonky se zeleninou, ale přibyly bazény, pergoly, opékají se buřty. Tohle všechno já považuji za odpočinek, lidé zkrátka mají víc času, i když si často stěžují, že to tak není,“ komentuje.
Související
-
V 70. letech vinili Františka Záhoru z politické nečinnosti. Tak začal psát kroniku Černé v Pošumaví
Obyvatelé Černé v Pošumaví mají téměř dokonalý přehled o nedávné minulosti své obce, ale i historii sahající do 13. století. To vše díky práci kronikáře Františka Záhory.
-
Kronikářku Vodňan baví objevovat zákulisí veřejných událostí a popisovat každodenní život
Příležitost, jak poznat město a lidi, kteří tu žijí. Tak vnímá svou úlohu kronikářky Vodňan Kateřina Mašlová. Ke kronice se dostala, když začala pracovat v místní knihovně.
-
Kronika Slavonic se píše už od roku 1900, zápisy z válečných let ale autor v obavě vytrhal a zničil
Už od roku 1994 je kronikářkou města Slavonice na pomezí Čech, Moravy a Rakouska Eva Karásková. Pokračuje tak v tradici, ale před rukopisem už dává přednost počítači.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.