Rozhlas při povstání v květnu 1945 volal na pomoc všechny Čechy, a to i v Českých Budějovicích

V rozhlasovém archivu se dochovaly například vzpomínky Lubomíra Soukupa, někdejšího redaktora českobudějovického rozhlasu, který v květnu 1945 pracoval v Praze. „Český rozhlas tehdy byl obehnán takovými zátarasy z ostnatých drátů, byli tam Němci v plné zbroji, měli tam nějaké pytle s pískem a za nimi stáli s kulomety,“ popisoval.

Sám byl podle svých slov na obědě v prvním patře, když se před rozhlasem začali shromažďovat lidé. „Měli jsme tam několik svých, které jsme nechali úmyslně na ulici, aby mohli organizovat ten nápor, aby lidé věděli, kudy se do rozhlasu dostat, kudy obejít německé stráže. Byli jsme připraveni je vpustit postranním vchodem,“ líčil.

Pražské povstání – z bojů poblíž rozhlasu|foto:Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Najednou podle vzpomínek Lubomíra Soukupa jeden z oficírů SS z rozčilení vystřelil do vzduchu. „V tu chvíli přijížděl autokar s českými policisty, kteří seskočili z vozu a vběhli do vrátnice. Tam došlo k prvním bojům, tam také padl první rozhlasový bojovník,“ řekl.

Lidé v rozhlase se ale na situaci připravili už předchozí večer. „Všechny německé nápisy, které v rozhlase byly, jsme odstranili. Dopoledne 5. května se dostavilo asi 70 Němců, kteří rozhlas neznali, ten labyrint, který v Praze je, a nedovedli se orientovat. Tak se mohlo stát, že klidně několik metrů od esesáckých hlídek, které běhaly po chodbě a střílely, mohlo z hlasatelny zaznít v 12.33 hodin to historické volání: Voláme všechny Čechy, voláme české vojsko, přijďte nám ihned na pomoc, voláme všechny Čechy,“ doplnil Lubomír Soukup.

Lidé postupně povstali proti okupantům všude možně, i v Českých Budějovicích. Tady ovšem zatím místní rozhlasová stanice nevysílala. Tedy vlastně vysílala, ale byla brněnská a její vybavení se stalo základem pro budoucí Český rozhlas České Budějovice. Prozrazují to záznamy, na nichž hovoří hlavní aktéři zahájení českobudějovického vysílání Zdeněk Čurda a Václav Piloušek.

Čtěte také

První znělkou budějovického rozhlasu bylo troubení z Černé věže

„Když sovětská armáda obsadila rozhlas v Brně, Němci nechtěli dát nijak najevo, že už je Brno obsazeno, tak přestěhovali část zařízení do Budějovic. Z Budějovic se vysílalo na brněnské vlně, byl tu jeden mikrofon a gramofon, toho jsme se ujali potom my a začali jsme vysílat,“ vyprávěl technik Zdeněk Čurda.

Přestěhovaná rozhlasová stanice vysílala v bývalé strážnici na českobudějovické radnici. Vchod do ní byl ze dvora, úzkými dveřmi, takže byla trochu stranou pozornosti, což se později velice hodilo.

Záznam úplně prvního vysílání pochopitelně neexistuje, ale později na něj vzpomínal hlasatel Václav Piloušek. „5. května večer bylo první vysílání v deset hodin. Já jsem uváděl, že byl ustaven jihočeský revoluční národní výbor, dával jsem informace, jak si mají naši občané počínat, bylo to takové informativní hlášení pro zajištění pořádku v prvních dnech,“ popisoval.

„Při tom všem jsme pozdravovali bojující do Prahy, volali jsme i naše příslušníky do zbraně a volali jsme všechny lidi do práce, kterou bylo třeba dělat tady v městě, abychom to zajistili po organizační stránce,“ dodal na archivní nahrávce Václav Piloušek.