V prvních letech vysílal budějovický rozhlas jen živě, hudební program tak narušilo vytí toulavého psa
Vypadá to, že stěžejním hlasem českobudějovického rozhlasu v jeho počátcích nebyl hlas lidský, ale zvířecí. Po letech na to vzpomínal první hlasatel Vladimír Michal v rozhovoru, který se dochoval v archivu stanice.
„Když bývalo ještě studio v podloubí na náměstí, chodil nás tam navštěvovat takový velký toulavý pes dost děsivého vzhledu, ale povahy mírumilovné. Byl naším miláčkem a kamarádem, dostával od nás svačiny a občas nás doprovázel i na reportáže,“ popisuje v nahrávce.
Jednou se ale pes nečekaně objevil u přímého přenosu hudebního programu. „Tehdy se všechno ještě vysílalo živě. Muzikanti, kteří psa neznali, strnuli zděšením, ale statečně hráli dál. Také zpěvačka u mikrofonu zachovala rozvahu, když ji pes soustředěně pozoroval,“ vypráví Vladimír Michal.
„Už se zdálo, že nevzniknou žádné potíže, jenže náhle to psa přestalo bavit a začal do toho přímého přenosu dlouze výt. Zpěvačka ovšem srdnatě zpívala dál, pes vyl a ani při nejlepší vůli už se na tom nedalo nic zachránit. Nepřejte si vědět, kolik jsme tehdy dostali od posluchačů dopisů,“ dodává hlasatel Vladimír Michal.
Čtěte také
Další výraznou osobností českobudějovického rozhlasu byl Josef Martíšek. Ten na stanici působil za normalizace i po sametové revoluci a také jeho vzpomínky zůstaly zachovány díky nahrávkám.
„Stávaly se kdysi v rozhlase věci. V roce 1985 emigroval Waldemar Matuška, samozřejmě následovalo embargo na jeho nahrávky a krátce na to nastal ve studiu poprask. Zazvonil telefon, jak je možné, že hrajeme Matušku. Vypuklo velké pátrání, co se to hrálo, a po Matuškovi ani stopy. Až po hodné chvíli, to už byla šéfovská křesla hodně rozvrzaná, se přišlo na záhadu. Hráli Minnesengři, zpíval Pavel Lohonka a troufl si v určitých polohách mít hlas nápadně podobný Waldovi,“ vypráví.
Díky archivu Českého rozhlasu České Budějovice, který začal vysílat před 75 lety, přežívá i celá řada dalších výrazných hlasů stanice. Nechybí tu například pozdrav největší jihočeské hlasatelské legendy Zdeňka Jecha.
Související
-
Na nejstarším zvukovém záznamu v archivu budějovického rozhlasu zní římovské zvony a národní písně
Už 75 let je s vámi českobudějovický rozhlas. Pravda, změnil párkrát drobně jméno, ale slova rozhlas a České Budějovice v něm byla téměř vždy. Začal vysílat 9. května 1945.
-
Historicky první přímý přenos českobudějovického rozhlasu se vysílal během vítání Rudé armády
Unikátní nahrávka se dochovala z 9. května 1945. Jde o záznam z přenosového vozu projíždějícího Prahou společně s tanky. Obdobná situace byla v Českých Budějovicích.
-
Do tohoto kalného rána, které si navěky pamatujte, se hlásí rozhlasová stanice husitského kraje
21. srpen 1968 – toto datum zůstane už navždy spojené s nezvaným vstupem vojsk do naší země. Důležitým a nejrychlejším zdrojem informací byl tehdy Československý rozhlas.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
