Na nejstarším zvukovém záznamu v archivu budějovického rozhlasu zní římovské zvony a národní písně
Už 75 let je s vámi českobudějovický rozhlas. Pravda, změnil párkrát drobně jméno, ale slova rozhlas a České Budějovice má ve svém názvu téměř od počátku. Oficiálně začal vysílat 9. května 1945.
V českobudějovické fonotéce, jak se říká rozhlasovému archivu, jsou ale překvapivě nahrávky už z doby protektorátu.
Nejde přímo o rozhlasový záznam. Před pár lety totiž našel místní farář na půdě římovské fary štos šelakových a voskových desek, které přinesl do rozhlasu, kde je technici přenesli na digitální nosiče. Ukázalo se, že na deskách jsou vedle nahrávek římovských zvonů i amatérské záznamy náboženských a českých národních písní.
Rovněž nejstarší rozhlasová nahrávka do studia doputovala ze soukromých rukou, z pozůstalosti po jednom z prvních vysílacích techniků. Jde o záznam regionálních zpráv z roku 1946.
Z podzimu 1948 pak pochází hudební nahrávka. To už po celém kraji vládlo budovatelské nadšení, roztáčela se kola továren i politických procesů, ale v českobudějovické restauraci Metropol ještě doznívalo poválečné nadšení pro americký jazz a blues. Rozhlasový technik Karel Kubát tu zaznamenal vystoupení Metroklubu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
