Strážmistr ze Zlaté Koruny se na konci války dobrovolně vydal nacistům, aby zachránil místní obyvatele

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Německé tanky útočí na povstalce (ilustrační foto)
0:00
/
0:00

„Postava českého četníka v našich moderních dějinách je poměrně nešťastná,“ říká historik Jan Ciglbauer. Za druhé světové války totiž četníci museli ze své funkce spolupracovat s okupanty.

„Stali se součástí bezpečnostního aparátu nacistů, přesto se řada z nich nebála spolupracovat s odbojem, nějak se nacismu postavit. A spousta z nich za to zaplatila životem,“ vysvětluje.

Hlavní chvíle protektorátních četníků podle Jana Ciglbauera přišla na samém konci okupace. „Když v květnu 1945 vypuklo povstání, právě četníci byli hlavními aktéry. Velice často zabránili velkému množství zbytečných excesů a krveprolití, vyjednávali s německými vojáky a snažili se revoluční akce organizovat. Bez nich by události určitě byly tragičtější,“ popisuje.

Po celou okupaci bojoval s udavači

Za zajímavý považuje příběh vrchního strážmistra Karla Macka, velitele četnické stanice ve Zlaté Koruně. „Tam se po celou okupaci střetával s místními kolaboranty, především manželi Cibulkovými, kteří se dali k nacistům a napsali nespočet udání na sousedy pro nejrůznější malichernosti. Řada udání se nejprve dostala k Mackovi a on je dál nepustil,“ vypráví.

Strážmistr také Františce Cibulkové překazil lest, kterou se chtěla pomstít místní pošťačce za to, že nepřijala na poštu její známou. „Cibulková na ní poštvala dva německé vojáky, kterým namluvila, že když za ní půjdou v noci, zprostředkuje jim sexuální služby. Oni tam skutečně šli, dobývali se na tu ženu a naštěstí zasáhl právě Macek. Vytáhl na oba vojáky pistoli a hrozil jim, že je klidně zastřelí, pokud okamžitě nezmizí,“ uvádí.

5. května 1945 i ve Zlaté Koruně vypuklo povstání. Karel Macek se do něj hned zapojil a snažil se organizovat odzbrojování německých vojáků v obci. O den později ale proti Zlaté Koruně, Rájovu a dalším obcím provedli příslušníci SS trestnou výpravu z Českého Krumlova.

„Macek byl zajat esesáky, které se pokoušel odzbrojit, a trestná výprava vnikla po krátké přestřelce do Zlaté Koruny. Zavraždila několik místních a téměř všechny obyvatele shromáždila na návsi. Nejprve požadovala odevzdání všech zbraní a dalšího materiálu, což se stalo,“ líčí Jan Ciglbauer.

Poté ale velitel SS požadoval ještě vydání dvou původců místního povstání pod hrozbou zastřelení poloviny zajatců shromážděných na návsi. Dobrovolně se přihlásil Karel Macek, který vystoupil a označil se za strůjce povstání. Jako druhý vystoupil jeho kolega, strážmistr Robert Kilián.

„Oni v tu chvíli museli vědět, že jdou na jistou smrt. Naštěstí k jejich popravě nakonec nedošlo, velitel SS od toho upustil. Je několik verzí, proč se tak rozhodl. Údajně ho přemluvil místní farář, údajně nějaký důstojník z Českých Budějovic, údajně věděl, že po celou dobu na něj míří ukrytí maďarští vojáci, kteří tam místním povstalcům pomáhali,“ doplňuje historik.

Karel Macek tak přežil a po válce se stal jedním z hlavních svědků proti místním kolaborantům a válečným zločincům.

Příběhům jihočeských četníků z druhé světové války se věnuje magazín Vltavín. Dále vás zavede na tajemné místo, kde havarovalo hned několik letadel.

Spustit audio

Odebírat podcast

Související