Rukování do Wehrmachtu a děsivě zmanipulované volby čekaly Čechy, kteří zůstali v zabraných Sudetech

Obsazování Sudet po Mnichovské dohodě 1938. Sudetští Němci zdraví vojáky nacistickým pozdravem

Na přelomu září a října 1938 zabralo nacistické Německo po podpisu Mnichovské dohody jihočeské pohraničí. Některé oddíly Stráže obrany státu a Československé armády se ještě snažily vzdorovat, ale zabírání našeho území postupovalo.

„Bylo to naplánováno zhruba na deset dnů. Již prvního října nacistické jednotky vstoupily na Šumavu a druhého října postoupily dál. Vláda stanovila, že i v případě, že Němci překročí dohodnutou demarkační linii, armáda se nemá bránit,“ říká historik Jiří Dvořák.

To byl podle něj velice důležitý moment. „Byl pouze interní, nebyl moc znám. Je jasné, že československá armáda to nesla s nelibostí. Někteří důstojníci a poddůstojníci spáchali sebevraždu, o tom se moc nemluvilo,“ dodává.

V jižních Čechách se nacisté dokonce snažili přesvědčit okresního hejtmana, že také České Budějovice spadají do záboru. To se jim nepodařilo a byli odkázáni do patřičných mezí. Německo zabíralo pohraničí také velmi často podle toho, kudy se táhla linie našeho opevnění, aby jim padla do rukou.

Tisíce uprchlíků, stát selhal

Ovšem, co obyčejní lidé? Počty těch, kteří museli opustit své domovy, prakticky nikdo nesbíral. V Čechách a na Moravě to mělo být podle pozdějších čísel 151 tisíc lidí, z toho zhruba 125 tisíc Čechů, skoro 15 tisíc Židů a přes 11 tisíc německých antifašistů.

Lidé, kteří měli příbuzné ve vnitrozemí, se uchylovali k nim. Ostatní hledali pomoc u oficiálních míst. V Českých Budějovicích se o ně staral Červený kříž, skauti, samotné město, v novinách se vyhlašovaly sbírky pro uprchlíky.

„Stát v tomto směru, nebál bych se použít ta slova, selhal a zkolaboval. Dokonce se nevedla ani přesná evidence, což ukazuje, jak na tom byl stát mizerně, jaký to byl šok pro obyvatelstvo, které skutečně až do posledního září věřilo, že se budeme bránit,“ komentuje Jiří Dvořák.

O Benešovi říkali: Sebral Hanku, vybral banku, říkal nám, že má plán, a tím plánem byl aeroplán.
historik Jiří Dvořák

Prezident Edvard Beneš abdikoval a od 5. října již v podstatě nebyl činný. Poté, 22. října, emigroval. „Věděl, jaký by byl tady jeho osud. Ti ultrapravičáci, kteří se teď dostávali k moci, o něm říkali: Sebral Hanku, vybral banku, říkal nám, že má plán, a tím plánem byl aeroplán. Takové řeči se objevovaly a někteří obyvatelé na ně slyšeli,“ doplňuje historik.

Odhaduje se, že v zabraném pohraničí zůstalo půl milionu Čechů. „Říše tehdy stanovila, že Češi, kteří na území zůstanou, automaticky dostanou říšskoněmecké občanství, i když se dál budou moci hlásit k české národnosti. To s sebou ale neslo třeba brannou povinnost do německé armády,“ připomíná historik a publicista Jan Ciglbauer.

Hlásíš se k Vůdci, osvoboditeli Sudet?

Na začátku prosince 1938 se na území Sudet konaly doplňovací volby do říšského sněmu. Otázka na volebním lístku zněla: „Hlásíš se k našemu Vůdci, Adolfu Hitlerovi, osvoboditeli Sudet, a dáváš svůj hlas volební kandidátce Nacionálně socialistické německé dělnické strany?

Čísla z jihočeského pohraničí říkají, že v okrese Český Krumlov hlasovalo 19 596 lidí pro ano, nula pro ne a nula hlasů bylo neplatných. V okrese Kaplice řeklo ano 30 030 lidí, pět ne a sedm hlasů bylo neplatných.

Rytíř Menčík ze Šumavy se v roce 1938 rozhodl na koni zastavit německou armádu

Němečtí vojáci a civilisté při okupaci Sudet. Cheb (1938)

Před osmdesáti lety podepsali zástupci čtyř mocností – Velké Británie, Francie, Itálie a Německa – Mnichovskou dohodu. Československo se muselo vzdát pohraničí, kde převažovalo obyvatelstvo německé národnosti.

„Na první pohled to vypadá děsivě, jakoby by všichni obyvatelé, kteří zůstali na Krumlovsku, byli přesvědčení nacisté, ale realita byla poněkud jiná. Volby v Sudetech byly hrozivě zmanipulovány,“ reaguje Jan Ciglbauer.

Volby byly tajné, ale lidé hlasovali na základě voličského průkazu, který odevzdávali komisi. „Nacisté si shromažďovali voličské průkazy v tom pořadí, v jakém lidé přistupovali k urnám. Urny byly tak dokonale zkonstruovány, že lístky se ukládaly také v tom pořadí, takže bylo velice snadno dohledatelné, kdo hodil ne proti Hitlerovi. Nacisté se dopředu postarali o to, aby se stalo veřejným tajemstvím, že ten, kdo bude proti Hitlerovi, si to odskáče,“ vysvětluje Jan Ciglbauer.

Spustit audio

Související