Jihočeši se složili na šest letadel. Ta ale nakonec získal Hitler a použil je při útoku

Letadla, na která se v roce 1938 složili Jihočeši, zdobil znak města České Budějovice a nápis Jižní Čechy armádě
Letadla, na která se v roce 1938 složili Jihočeši, zdobil znak města České Budějovice a nápis Jižní Čechy armádě

Na první pohled nenápadnou, ale zajímavou zprávu je možné najít v archivu v Jihočeských listech z 14. září 1938. Hovoří se v ní o šesti letadlech, která pro československou armádu koupili místní obyvatelé.

„Šest letadel zakoupených městskou radou z výnosu sbírky Jižní Čechy armádě odevzdány budou v rámci leteckého dne, který se koná v neděli 25. září 1938 na českobudějovickém letišti v Plané. K slavnosti se zvou všechny obce, korporace a občané, kteří přispěli na zakoupení letadel,“ píše se ve zprávě.

Podle publicisty a historika Jana Ciglbauera pořádali finanční sbírku Jižní Čechy armádě v roce 1938 občané a jejím cílem bylo složit se na zakoupení jednoho letadla pro československou armádu. Nakonec se peněz sešlo tolik, že bylo možné pořídit hned šest strojů.

Nakonec bez publika, nechtěli provokovat

K velkému slavnostnímu předávání ale nakonec nedošlo. Ředitel státního okresního archivu v Českých Budějovicích Daniel Kovář našel v Jihočeských listech jen další krátkou zprávu.

„V pondělí 19. září 1938 převzal starosta města, poslanec doktor Neuman ve vojenské továrně v Praze šest pozorovacích letadel, která městská rada zakoupila z výnosu sbírky Jižní Čechy armádě. V prvém letadle zadělán jest v palubní desce pětihaléř s nápisem, že jej darovaly pro štěstí dívky dívčí obecné školy českobudějovické. Letadla převezme oficiálně jménem ministra národní obrany generál Neuman v neděli 25. září na letišti v Plané v hodinách dopoledních. Vzhledem k posledním událostem provede se předání letadel bez účasti obecenstva,“ napsaly Jihočeské listy 21. září 1938.

Důvodů k vynechání veřejnosti bylo podle Jana Ciglbauera více. „Souviselo to s mezinárodním i vojenským napětím, československá armáda postupně mobilizovala už před tou oficiální mobilizací 23. září. Samozřejmě tady byla také obava z možné špionáže a úřední místa nechtěla příliš provokovat německou stranu,“ myslí si.

Aby Češi zapomněli, že se vůbec chtěli bránit. Nacisté se snažili smazat všechny stopy po mobilizaci

Bunkr Borovany

Před 80 lety, 23. září 1938 vyhlásila Československá republika kvůli bezprostřednímu ohrožení Německem všeobecnou mobilizaci a vstoupila do branné pohotovosti. Za 24 hodin se u většiny vojenských útvarů hlásily už tři čtvrtiny povolaných záložáků.

Letadlům, na která se Jihočeši složili, se začalo říkat Haléřová letka. Ještě jedna zmínka o nich je v dobovém tisku pod titulkem Šest letadel zakoupených z výnosu sbírky Jižní Čechy armádě nad Českými Budějovicemi.

„V den svatého Václava, 28. září o dvacátém výročí naší samostatnosti vzlétla letka šesti letadel zakoupených ze sbírky Jižní Čechy armádě a shodila nad městem následující provolání: Občané jižních Čech, letci vaší letky a celá armáda děkují vám za nová letadla, křídla, která pomohou bezpečně přikrýti a obhájiti před nepřítelem území, které obýváte. Vaše obětavost a odhodlanost je nám další posilou a závazkem tím více hájiti a obhájiti celistvost republiky,“ píše se ve zprávě.

Další osud letadel však nebyl šťastný. „Po Mnichovské dohodě byla stornována většina strojních objednávek u zbrojovek a letadla zůstala uložená v hangárech. Po okupaci v březnu 1939 padla do rukou německé armády, která pak tuhle výstroj bohužel s úspěchem použila při tažení do Polska i do Francie,“ vysvětluje Jan Ciglbauer.

V době mobilizace, tedy 23. září 1938, měla naše armáda připraveno k dispozici 950 letadel. Dostupné údaje hovoří o tom, že po okupaci na jaře roku 1939 získal Hitler už 1630 našich vojenských letadel. Mezi nimi byly i ta, na která se složili Jihočeši.

Spustit audio

Související