O Cetviny se před válkou bojovalo, pak městečko zaniklo
Prakticky nic nezbylo z obce Cetviny v jihočeském pohraničí. Kromě kostela a bývalé vojenské posádky jsou tu už jen ruiny asi posledního hospodářského stavení, které sloužilo jako zázemí pohraniční roty, ale po jejím zániku chátrá také.
Cetviny měly před druhou světovou válkou 121 domů, v nichž žilo kolem 500 obyvatel v drtivé většině německé národnosti. Jen kamenná kašna dnes připomíná, kde byla náves lemovaná řadami domů. Z domů jsou jen hromady kamení.
Zlom začal rokem 1938. „V Cetvinách žilo prakticky jen německé obyvatelstvo, u kterého sílily už od počátku první republiky nacionální tendence. Situace se přiostřila v druhé polovině 30. let, kdy v českém pohraničí začalo sílit heinleinovské hnutí podporované nacistickým Německem,“ připomíná publicista Jan Ciglbauer, který se zabývá historií.
Útočili teroristé z Freikorpsu
„V Cetvinách měli heinleinovci poměrně silnou pozici a v září 1938 došlo k tragickým událostem, kdy o obec musela československá armáda svést regulérní boj s teroristy ze sudetoněmeckého Freikorpsu, kteří zde přepadli československé bezpečnostní oddíly a městečko obsadili,“ popisuje Jan Ciglbauer.
První tragédie se odehrála už v červenci 1938. „U Cetvin byl zastřelen dozorce finanční stráže Jaroslav Novák. Tehdy ale šlo spíše o nešťastnou náhodu. Pak v září 1938 v sousedním Německu vznikl sudetoněmecký Freikorps a jeho oddíly byly formovány i na druhé straně hranice,“ říká Jan Ciglbauer.
Jihočeské pohraničí v září 1938 jen tak neodevzdali, bojovalo se ve Vyšším Brodě i Krumlově

Češi nevydali v roce 1938 Sudety bez boje. V období kolem Mnichovské dohody, která byla podepsána 29. září, se bojovalo a střety trvaly až do 2. října. Českou stranu bránila takzvaná Stráž obrany státu.
22. září 1938 tajně přes řeku Malši přešlo asi 150 ozbrojených heinleinovců. Během okamžiku odzbrojili české hlídky v Cetvinách, zajali místní četníky a členy Stráže obrany státu. Střelbu slyšela vedlejší jednotka SOS a vyslala na výzvědy dva členy. Jeden z nich, Václav Klimeš byl zasažen v boji a vykrvácel, druhý byl těžce zraněn.
Československá strana se rozhodla získat Cetviny zpět, vedly se tu tvrdé boje. „Uteklo odsud veškeré obyvatelstvo. Byla tu ponechána malá jednotka SOS, ale protože hrozilo, že Freikorps ji znovu odzbrojí, byla odsud stažena a Cetviny ponechány svému osudu,“ dodává Jan Ciglbauer.
Po odchodu německého obyvatelstva obec upadala, v 50. letech se tak stala součástí uzavřeného hraničního pásma a byla téměř úplně zlikvidována. Zůstaly jen kostel, kašna, celnice a dva domy upravené pro potřeby jednotky pohraniční stráže.
Do dříve zapomenutého kraje v okolí Cetvin se můžete vydat s magazínem Vltavín. Dále pořad přináší archivní rozhlasové putování kolem Kratochvíle a Prachatic.
Související
-
Komunisté politika omámili a přes řeku Malši ho unesli zpět do Československa
Z jihočeského městečka Cetviny můžete dojít po staré cestě k řece Malši. Tady je zatím jen malou říčkou, ale tvoří hraniční linii, kde se odehrály dramatické události.
-
V pohraničí se před válkou objevily stovky závor. Dnes jsou jejich pozůstatky raritou
Zátarasům, které se budovaly v letech 1937 a 1938 na našich hranicích, se oficiálně říkalo zvláštní zařízení na komunikacích. Všechny cesty a silnice měly být přehrazeny.
-
U Nové Bystřice můžete vlézt do bunkrů, takzvaných řopíků. Je tu i stejný kulomet jako v roce 1938
Kousek za Novou Bystřicí na Jindřichohradecku zůstalo hraniční opevnění z první republiky. Stará se o něj Muzeum čs. opevnění Klášter. Bunkry jsou vybavené jako během bojů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.