Slavnému rybníkáři Krčínovi patřil v Krumlově úplně jiný dům, než se dlouhá léta uvádělo
Záznamy z rozhlasového archivu, které jsou sice většinou dvacet a více let staré, ale nezestárly ani po technické, ani po obsahové stránce. Zajímavé ohlédnutí přináší magazín Vltavín. Zaposlouchejte se.
Léto je dobou toulek po krajích různých, tedy nejen po krajích českých a moravských, ale i jiných, dalekých i blízkých. My se budeme během léta toulat ve Vltavínu také, a sice historickými krajinami.
Čeká nás probírka historickými texty o korunovaci Rudolfa II., o rožmberském dominiu a společenských i ekonomických událostech doby posledních Rožmberků.
Tak například:
Jihočeské město Kaplice najdete kousek od česko-rakouských hranic. Dnes se okolo staví dálnice a historicky vzato bylo toto území vždycky něčím, čemu moderně říkáme tranzitní. A cestovali a nocovali tady i význační lidé.
Archivář František Führbach ve čtvrt století starém záznamu předloží fakta o tom, co takové nocování mohlo kdysi stát. Bude to hodně. Nedivte se, bylo to nocování císaře Maxmiliána.
O době posledních Rožmberků budeme pokračovat mluvou takřka současnou, protože v dalších archivních nahrávkách je řeč o místních samosprávách, ekonomických sankcích, nařízeních, balíčcích a podobně. Opět s archivářem Františkem Führbachem a redaktorem někdejšího jihočeského magazínu Světozor Jaroslavem Klímou. V závěru se pak od Anny Kubíkové dozvíte, jak je to s českokrumlovským Krčínovým domem.
Dlouhá léta se totiž tento název užíval pro úplně jinou stavbu, než která slavnému rybníkáři Jakubu Krčínovi skutečně patřila. A ještě zajímavější je fakt, že vlastně ani ten správný Krčínův dům Krčínovi původně nepatřil.
Související
-
Největší český rybník Rožmberk vybudoval Krčín za šest let, na stavbě bylo denně asi 800 lidí
Jakub Krčín se v roce 1584 rozhodl, že postaví pod Třeboní velký rybník. Mělo to být něco ohromujícího k oslavě jména rožmberského, co doposud nikdo nedokázal.
-
Když podzimní slunce svítí do kostela ve Vyšším Brodě, ukazuje místo, kde se skrývá hrobka Rožmberků
Třináct let se archeologové a geofyzikové vraceli do klášterního kostela ve Vyšším Brodě, kde bádali, ale také postupně psali unikátní příběh o hledání rožmberské hrobky.
-
Jakub Krčín brázdil hráze zapřažený do ohnivého pluhu. Na místě, kde řetěz praskl, dnes stojí dub
Na hrázi bývalého rybníka Hrádeček u Třeboně stojí 400 let starý dub. Zaujme už svým tvarem, ale váže se k němu také pověst o pletkách Jakuba Krčína s peklem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka