Co jsme se o tolerančním patentu ve škole neučili? Třeba to, že vrchnost si dávala záležet, aby o něm poddaní moc nevěděli
V magazínu Vltavín se opět probereme archivními nahrávkami českobudějovické rozhlasové stanice. Těmi, které jsou sice třeba i dvacet a více let staré, ale nezestárly a mají stále co říct.
Co se vám vybaví, když se řekne toleranční patent? Pravděpodobně toto: „Byl to zákonodárný dokument vydaný 13. října 1781 rakouským panovníkem a římskoněmeckým císařem Josefem II. Císař jím umožnil legální existenci dalších tří křesťanských vyznání kromě dosud jediného povoleného římskokatolického.“
To je tradiční citace, kterou jsme se učili ve škole a která se dá běžně najít na internetu. Víc nám o tom pravděpodobně nikdy nikdo neřekl.
A ve Vltavínu přijde na řadu praktická ukázka toho, co zavedení tolerančního patentu v praxi znamenalo. V září roku 2004 natočila redaktorka Hana Soukupová s archivářkou Státního oblastního archivu v Třeboni Laděnou Plucarovou příspěvek o zavádění tolerančního patentu do praxe.
Natáčely nad otevřenou evangelickou matrikou. A už z prvních minut nahrávky je patrné, že mnozí hejtmani si dávali tenkrát velice záležet na tom, aby se o tolerančním patentu mezi poddanými příliš nevědělo.
V další části Vltavínu zůstaneme ještě chvíli v Třeboni a v archivní nahrávce zkusíme společně s Jaroslavem Klímou a Adolfem Kalným vystoupat na radniční věž a rozhlédnout se po městě.
Pokud Třeboň znáte, tak vám možná připadalo vždycky divné, že vedle zámecké lékárny je na náměstí miniaturní park a úzký podchod pod masivní zámeckou stavbou do zámeckého parku. Proč tam je? Vždyť by tam měla být logicky spíše velká středověká brána. Odpověď na tuto, ale i další otázky najdete v nahrávce z roku 1998.
Někdy ve druhé polovině února, pravděpodobně 26. února, roku 1735 se narodil Josef Rosenauer, autor Schwarzenberského plavebního kanálu. A toho si připomeneme ve druhé polovině pořadu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.