Jakub Krčín brázdil hráze zapřažený do ohnivého pluhu. Na místě, kde řetěz praskl, dnes stojí dub

Čertův dub, nazývaný také Krčínův, stojí na hrázi bývalého rybníka Hrádečku. Podle pověsti zde skončilo prokletí Jakuba Krčína
Čertův dub, nazývaný také Krčínův, stojí na hrázi bývalého rybníka Hrádečku. Podle pověsti zde skončilo prokletí Jakuba Krčína

Na hrázi bývalého rybníka Hrádeček u Třeboně stojí 400 let starý dub. Někomu svým tvarem připomíná širokou láhev, jinému soudek, ale také se tu vypráví pověst o pletkách Jakuba Krčína s peklem. Dub prý má tvar článku řetězu, který čertům praskl, když Krčín oral hráz zapřažený do ohnivého pluhu.

Rybník Hrádeček navrhoval už Štěpánek Netolický. Stavět ho začal Mikuláš Ruthard z Malešova roku 1566. Dílo se však nedařilo, rybník byl založený na rašelině, hráz se promáčela a bortila. V práci pokračoval ještě Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan, ale i on měl potíže se stabilitou hráze i s nedostatkem vody k napuštění. V roce 1573 se dokonce část hráze sesula.

Znovu se hráz protrhla v roce 1602 a o dva roky později byla za velké vody tak poničena, že její oprava stála mnoho peněz. Za třicetileté války rybník, který se rozkládal na ploše 688 hektarů, zpustl a jeho dno se začalo využívat jako pastvina.

Hrádeček byl obnovený za Schwarzenbergů v letech 1681 až 1684, přesto nikdy nepřinášel velký užitek. Rybník se ukázal k chovu ryb nevhodný, špatně se napouštěl a ve stokách, které ho protínají, tekla voda železitá a příliš chladná.

V roce 1726 byl vysušen na louky a před rokem 1779 definitivně zrušen. Jeho dno bylo odvodněno hustou sítí stok a kompletně zalesněno

Jako by tedy rybník Hrádeček byl trochu prokletý. A navíc se k němu váže čertovská pověst, podle níž právě zde na hrázi skončil posmrtný trest Jakuba Krčína. „Tento zakladatel mnoha rybníků měl přezdívku regent, protože byl nesmírně krutý k poddaným. Nechával lidi pro výstrahu i zbičovat. Nebyl tedy oblíbený, ale právě díky tomu postavil ta největší rybníkářská díla,“ připomíná Jan Mraček, zástupce pro praktické vyučování na Střední odborné škole vodohospodářské a rybářské Jakuba Krčína v Třeboni.

Za kruté jednání s poddanými stihlo Jakuba Krčína prokletí. „Podle pověsti byl po smrti zapřažen do ohnivého pluhu. Osedlal jej čert, který měl devítiocasý bič, a tím ho proháněl po hrázích,“ vypráví Jan Mraček.

Vysvobození Krčín se dočkal právě na hrázi Hrádečku. „Říká se, že tehdy přišla obrovská bouřka, nebylo ani vidět. Krčín byl zapřažený, čert ho pobízel a hnali směrem na Hrádeček. Když tam dorazili, čert si uvědomil, že Krčín tento rybník nezaložil. A to byl ten problém, čert se zalekl, milého Krčína pustil z otěží. Podle pověsti zde navíc praskl řetěz, jeden článek tam zůstal a právě na jeho místě roste dub,“ doplňuje Jan Mraček.

Čertův dub, nazývaný také Krčínův, prý dodnes tvarem svého kmene tento článek řetězu připomíná. Roste v jižním cípu čtyři kilometry dlouhé naučné Stezky zdraví Hrádeček. Nejsnáze dostupný je od silnice z Třeboně směrem na Brannou.