Když podzimní slunce svítí do kostela ve Vyšším Brodě, ukazuje místo, kde se skrývá hrobka Rožmberků
Třináct let se archeologové a geofyzikové průběžně vraceli do klášterního kostela ve Vyšším Brodě, kde bádali, ale také postupně psali unikátní příběh o hledání a objevování rožmberské hrobky.
Některé situace během pobytu v kostele, pod nímž hrobka leží, byly skutečně zvláštní. Třeba když na podzim dovnitř zasvítí slunce úzkým oknem presbytáře, vzpomíná geofyzik Jiří Šindelář.
„Světlo se logicky zalomí a osvítí část podlahy. A představte si, když jsem to zkontroloval, osvítí jenom tu část podlahy, kde se nachází rožmberská hrobka,“ popisuje.
„Můžeme si říct, že je to náhoda, ale já bych spíš věřil tomu, že ten, kdo zazdíval ten kámen, inscenoval tu velikou nástěnnou malbu, to udělal schválně. Nízké podzimní slunce ozáří tohle místo a Petr Vok zemřel 6. listopadu, takže při nízkém podzimním slunci. Věřím, že to lidé schválně zazdili tak, aby to prostě tu situaci ukazovalo,“ komentuje.
Jiří Šindelář navíc svůj názor opírá o další fakt. „Když si přiblížíme fotografii a podíváme se na část podlahy, kam svítí slunce, tak je to nejenom místo rožmberské hrobky, ale konkrétně její část, kudy se tam probourali lidé v prosinci 1902, když hrobku hledali. Já si myslím, že existovala nějaká ústně podávaná informace, báje o tom, že slunce ukazuje polohu rožmberské hrobky,“ dodává.
Více o hledání a objevování rožmberské hrobky ve Vyšším Brodě si poslechněte v magazínu Vltavín online.
Související
-
410 let po smrti Petra Voka vyvrátili archeologové další legendu. V hrobce našli rožmberské zlato
Archeologové definitivně ukončili výzkum hrobky, ve které spočinul Petr Vok. Nepřístupnou pohřební komoru ve Vyšším Brodě nepřetržitě monitorovali uplynulých deset let.
-
Základ třeboňského archivu položil Petr Vok, když se přestěhoval z Krumlova do Třeboně
Premiéra tohoto Vltavínu připadla na 23. května, tedy den výročí pražské defenestrace z roku 1618. Ta zahájila české stavovské povstání, a tím i třicetiletou válku.
-
Byl členem rožmberského řádu lebky, zjistili při průzkumu hrobky Jana Jiřího ze Švamberka
Jan Jiří ze Švamberka byl členem rožmberského řádu lebky, který založil Petr Vok. Konkrétní důkaz přinesl průzkum švamberské hrobky v Poběžovicích u Domažlic.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
