Základ třeboňského archivu položil Petr Vok, když se přestěhoval z Krumlova do Třeboně
Premiéra tohoto Vltavínu připadla na 23. května, tedy den výročí pražské defenestrace z roku 1618. To je všeobecně známá situace, která zahájila české stavovské povstání, a tím i třicetiletou válku.
Při defenestraci byli z oken Pražského hradu vyhozeni královští místodržící Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka, Jaroslav Bořita z Martinic a sekretář Filip Fabricius. Všichni přežili.
Co s tím má společného jihočeská Třeboň? Přímo vlastně nic. Ale společné nitky tady jsou. Vilém Slavata byl víceméně třeboňským sousedem, protože v roce 1602 se výhodně oženil a získal Jindřichův Hradec.
Téhož roku 1602 se do Třeboně z Krumlova definitivně přestěhoval Petr Vok a Krumlov přenechal císaři Rudolfovi II. Do Třeboně nechal převézt na mnoha vozech obrovské množství archivních materiálů, které Rožmberkové schraňovali po dlouhé generace. A tak vznikl základ třeboňského archivu.
Čtěte také
Ale ani Petr Vok ani Rudolf II. se stavovského povstání a defenestrace nedožili, Petr Vok zemřel sedm, Rudolf šest let před tím, než ti tři vyletěli oknem do pražského Jeleního příkopu. Rudolf nezískal elixír života a Petr Vok nezachránil ani rožmberský rod ani majetek.
Tento Vltavín může klidně nést podtitul dvakrát nebo dvojnásobně archivní, protože v něm uslyšíte několik nahrávek z našeho rozhlasového archivu, které spolu natočili redaktor Jaroslav Klíma a archivář Adolf Kalný v Třeboni, a to v třeboňském archívu.
Tyto nahrávky vznikaly v roce 1999 a sestavili jsme z nich prohlídku Třeboně, třeba i jako inspiraci na výlet.
Související
-
České Budějovice se v 17. století staly hlavním městem království. Byly tu i korunovační klenoty
Přelom let 1631 a 1632 přinesl Českým Budějovicím zásadní úlohu. Z města se 22 měsíců řídil chod celého království. Přesídlily sem důležité úřady a dokonce i klenoty.
-
Spis v archivu odhaluje historii tvrzí v okolí Budějovic. V krajině jsou stále jejich pozůstatky
Rejstřík příjmů za prodej cihel z budějovické městské cihelny v době kolem roku 1580. I takový dokument se dochoval v archivu. Prozrazuje mnohé o historii města a okolí.
-
Služební cesta se radním v 16. století vyplatila. Město jim proplácelo nové boty i úplatky
Když před stovkami let jela budějovická městská delegace do hlavního města, první zastávku měla už u špitálku na dnešní Pražské třídě. Tady radní dali malý obnos chudým.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
