Kdo vybudoval rybníky Malý a Velký Tisý, který z nich vznikl dříve a rostly tam vůbec tisy?
Magazín Vltavín zahájíme dvěma archivními záznamy o jihočeských rybnících. Jeden bude spojený s pověstí o mlynáři a čertech, druhý pak s tisy. A potom si připomeneme spisovatele Adofla Hoffmeistera a Jana Weniga v nahrávkách z let 1967 a 1972.
O mlynáři a čertech
Většina z nás bude znát film Na samotě u lesa z roku 1976. V jedné scéně tam Ladislav Smoljak coby mlynář vypráví pověst o mlynáři a čertovi a jak postupně spouští soukolí mlýna, přestává být pro hluk slyšet, náruživě gestikuluje a pak to všechno celé vypne a řekne, že to bylo celé a že je zajímavé, že každý, komu pověst vypráví, ji chce slyšet znovu.
Pověst o mlynáři a čertech z archivní nahrávky o rybníku jménem Dolejší u Blatné ve Vltavínu uslyšíte nerušeně. Pokud si tedy nepustíte u sebe doma navíc nějaké své vlastní dřevěné soukolí. Vyprávění natočil Jaroslav Klíma s Josefem Fořtem v závěru roku 2001.
Velký Tisý a Malý Tisý
V archívních nahrávkách se opět vrátíme k cyklu o jihočeských rybnících. Mezi rybníky na Třeboňsku jsou dva, které se jmenují podle tisů. Ale byly tam skutečně tisy, když rybníky vznikaly? A kdo vlastně vybudoval Malý a Velký Tisý a který dříve? To vysvětlí Jan Mraček.
Hlas Adolfa Hoffmeistera
Adolf Hoffmeister, byť žil převážně v Praze, miloval jižní Čechy a často se sem vracel. Podařilo se nám najít v rozhlasovém archivu nahrávku, která vznikla 14. června 1967. Tehdy bylo Adolfu Hoffmeisterovi 65 let a v záznamu vzpomínal na 30. léta, kdy si s dalšími umělci a kamarády koupil vyřazené vagóny a vytvořil z nich trampské chaty na břehu Malše u Pořešína.
Možná jste někdy viděli nějakou jeho trefnou ilustraci nebo karikaturu, nebo od něj něco četli, protože Adolf Hoffmeister byl český spisovatel, publicista, dramatik, malíř, kreslíř, scénograf, karikaturista, překladatel, diplomat, právník, vysokoškolský profesor a cestovatel, zakládající člen Devětsilu, předseda Svazu československých výtvarných umělců.
Jako diplomat pak zastupoval Československo v organizaci UNESCO, PEN klubu a dalších mezinárodních spolcích. Mimochodem, vystudoval stejně jako Bohumil Hrabal práva a měl titul JUDr. Možná většinu z toho víte, ale ještě jste nejspíš neslyšeli jeho hlas, který zaznamenal Lubomír Soukup z českobudějovické rozhlasové stanice.
Závěrečná archivní nahrávka Vltavínu vznikla 10. ledna 1972, opět ji natočil někdejší redaktor českobudějovické stanice Lubomír Soukup a jejím hlavním aktérem je Jan Wenig. Na rozdíl od předchozího Adolfa Hoffmeistera asi nebudete Jana Weniga příliš znát. Ale to je relativní, protože určitě znáte něco z jeho díla.
Například napsal román Madla zpívá Evropě, který vyšel v roce 1938 a následně byl podle něj natočený film, nebo byl spoluautorem rozhlasového románu Žlutá růže Josefa Mánesa, který napsal s Richardem Markem. Jan Wenig byl také autorem stovek drobných rozhlasových pořadů a rozhovorů. Narodil se v roce 1905, zemřel v roce 1979.
Související
-
Josef Záruba Pfeffermann navrhl několik zásadních staveb na jihu Čech, k nejhezčím patří stavárna
V říjnu roku 1910 byla otevřena Střední průmyslová škola stavební v Českých Budějovicích. Je to secesní unikát, který projektoval architekt Josef Záruba Pfeffermann.
-
Jak to v Římově začalo? Jan Gurre měl v roce 1626 při modlitbě breviáře na římovských loukách vidění
Oficiální název poutního areálu v Římově u Českých Budějovic zní Mariánské poutní místo Římov s kostelem Svatého Ducha a pašijovou cestou. Jak vzniklo?
-
Fotoateliér Františka Seidela v Českém Krumlově byl velice chytře vymyšlený
Vypravíme se do fotoateliéru rodiny Seidlových v Českém Krumlově a připomeneme, že inspirací pro knihtiskařský lis byl s velkou pravděpodobností lis vinařský.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.