Vyšebrodský průsmyk býval jednou z nejdůležitějších obchodních cest už od pravěku
Magazín Vltavín o česko-rakouském pomezí u Vyšebrodska
Ve Vltavínu si poslechnete výběr z cestování někdejšího redaktora českobudějovické rozhlasové stanice Jaroslava Klímy a archiváře Jiřího Zálohy po rakousko-českém pohraničí.
První část archivních nahrávek Jaroslava Klímy a Jiřího Zálohy, kterou v pořadu nabídneme, zachycuje jejich cestu z nejjižnějšího místa České republiky, vyšebrodského průsmyku, do Rakouska. A ejhle, první, na koho poté narazí, je český Jan Nepomucký v rakouském Bad Leonfeldenu.
Není se čemu divit. Byly doby, kdy tu sice vedla zemská hranice, přesněji hranice království, ale ta byla spíše teoretická, protože jinak jsme byli jedním státním útvarem. A vyšebrodský průsmyk býval jednou z nejdůležitějších obchodních cest už od pravěku.
V následujících dvou nahrávkách z rozhlasového archivu se ti dva vydají do nedalekého Haslachu. A také připomenou mnoho společného s českými zeměmi. Jednak Rožmberky a jednak Jana Rosenauera, projektanta Schwarzenberského kanálu.
Související
-
Došky, šindele, zemanský dům, husitský vůz a mnoho dalšího uvidí lidé v trocnovském archeoskanzenu
V magazínu Vltavín se vydáme do nového archeoskanzenu v Trocnově na Českobudějovicku. V rodišti Jana Žižky si návštěvníci mohou vyzkoušet, jaký byl život ve středověku.
-
Ještě před několika lety stálo jen torzo středověké kamenné věže, dnes Tichá září znovuzrozením
Doslova ze země vykopali členové jihočeského sdružení Hrady na Malši areál někdejší tvrze ve vesničce Tichá. Původní domněnka, že tu byla jen jedna obytná věž, už neplatí.
-
Českobudějovická rozhlasová stanice bývala vždy důležitou základnou i pro muzikanty
Květen je nejen máj – lásky čas, ale také měsíc velmi důležitý pro Český rozhlas. Českobudějovická stanice začala vysílat v prvních dnech květnového povstání v roce 1945.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
