U Nové Bystřice můžete vlézt do bunkrů, takzvaných řopíků. Je tu i stejný kulomet jako v roce 1938

Východně od obce Klášter směrem k hradu Landštejn se nachází bunkry, takzvané řopíky. Tento název je odvozený ze zkratky pro Ředitelství opevňovacích prací. „Tady jsou řopíky typu B, to je méně používaný typ s jednou boční střílnou a jednou čelní střílnou. Častější byl typ A, který měl pouze boční střílnu, tak vypadalo 80 procent vybetonovaných objektů,“ popisuje Miloslav Sviták z Muzea čs. opevnění Klášter.

Když do bunkru vstoupíte nízkými dveřmi, octnete se přímo proti střílně. Abyste se dostali dovnitř řopíku, je třeba ještě úkrok stranou. „Je to úmyslně zalomené, aby nepřítel nemohl ostřelovat vchod,“ vysvětluje Miloslav Sviták.

Vchod byl krytý mříží, skrz kterou mohla osádka bránit objekt právě vchodovou střílnou. V záhybu se pak nachází silné ocelové dveře, které sloužily k zakrytí vchodu a zároveň chránily osádku před tlakovou vlnou vybuchujících střeleckých granátů a před jejich střepinami.

V bunkrech nejen na jihu Čech bylo velmi živo v září roku 1938. „Už od konce srpna byly tyto objekty osazovány nouzovými osádkami, protože se předpokládalo, že k nějaké krizi dojde. Hlavní štáb československé armády byl velice předvídavý a snažil se republiku zabezpečit. Osádky byly zesilovány a připravovaly se na obranu Československa, například kopaly zákopů a chystaly různé překážky pro nepřítele,“ připomíná Miloslav Sviták.

V současné době se o bunkry stará Muzeum čs. opevnění Klášter, které tu vytvořilo osm expozičních objektů. „Jeden je hlavní a je zařízený stejně jako na podzim 1938. Druhý je uvedený do stavu z konce 80. let minulého století, když ještě bunkry sloužily československé lidové armádě. Využívaly se po komunistickém převratu, bunkry na hranicích se západními zeměmi byly znovu vybaveny, zakonzervovány a připraveny na případné další použití,“ zve k návštěvě Miloslav Sviták.

O bunkry se nyní stará Muzeum čs. opevnění Klášter. Zájemcům umožňuje podívat se dovnitř objektů, které jsou vybavené stejně jako v dobách bojů|foto: Hana Zajíčková

Když navštívíte bunkr, uvidíte na vlastní oči mimo jiné lehký kulomet ZB vzor 26 zbrojovky Brno. „Byla to vynikající zbraň a náš zbrojní průmysl proslavila tehdy po celém světě. Vyráběla se nejen pro českou armádu, ale i na export. Dokonce ve 30. letech vyvinula zbrojovka další vzor, který zakoupila Velká Británie a zavedla ho výzbroje. Bojovalo se s ním za druhé světové války na všech frontách, stal se nejpoužívanější zbraní spojenců,“ doplňuje Miloslav Sviták.

Jihočeské pohraničí v září 1938 jen tak neodevzdali, bojovalo se ve Vyšším Brodě i Krumlově

• Upravit
• Smazat

Ve škole se obvykle učí, že Češi vydali v roce 1938 Sudety bez boje. Není to pravda. V období kolem Mnichovské dohody, která byla podepsána 29. září, se bojovalo, a to i na jihu Čech. Nasazeny byly i tanky a pancéřovaný vlak a střety trvaly až do 2. října. Českou stranu bránila takzvaná Stráž obrany státu.

Lehký kulomet ZB vzor 26 měl měřitelný dostřel kilometr a půl a zásobníky na dvacet nábojů. Bylo také možné u zbraně vyjmout hlaveň. „Když se hlaveň příliš zahřála, střelec ji vyjmul a vyměnil. Dalo se to udělat během několika vteřin. Zároveň byla v bunkru drážka s vodou. Tam se hlaveň vychladila a mohla se znovu použít,“ popisuje Miloslav Sviták.

V řopíku si také návštěvníci mohou všimnout lapače spalin. Při střelbě totiž vznikalo obrovské množství kouře. „Používal se ruční ventilátor. Na rotor se nasadila klika, jeden člen osádky roztočil ventilátor, takže vzduch byl nasáván z vchodové předsíňky do nitra objektu a kouř mohl odcházet pomocí lapačů spalin,“ dodává Miloslav Sviták.