Dlouhá léta musely děti ze Zlaté Koruny dojíždět do škol v okolí a ani se nepotkávaly. Teď mají zase školu vlastní
Základní školu ve Zlaté Koruně navštívil Zdeněk Zajíček
Základní škola ve Zlaté Koruně na Českokrumlovsku, která nese jméno buditele a skladatele lidových písní Antonína Borového, má zatím jenom prvňáky a druháky. Před lety totiž byla zrušena a až nedávno se ji podařilo obnovit. Teď se konal další zápis a už je jasné, že v září se skupina žáků rozroste o další děti.
„Základní škola ve Zlaté koruně skončila v roce 1998, kdy byla zrušena. Pak následovalo pětadvacet let, kdy místní děti dojížděly do asi osmi škol v okolí. Prakticky neměly šanci se v obci ani potkat,“ popisuje starosta Milan Štindl.
Na znovuobnovení školy se podle něj pracovalo už od jejího zrušení, ale nikdy nebyly vhodné podmínky. Až poslední pokus byl úspěšný. „Tehdy se sešly všechny okolnosti z hlediska financování, zájmu rodičů a tak dále,“ dodává starosta.
V září 2022 pak podle ředitelky Základní školy a Mateřské školy Antonína Borového Kateřiny Sládkové nastoupilo dvanáct prvňáčků. „Loni k dalšímu zápisu přišlo sedmnáct dětí, což je na malotřídní školu dost, nakonec z toho bylo čtrnáct prvňáků. A letos bylo u zápisu jedenáct dětí, což je také hezké číslo. Ukazuje se, že nastoupí osm, nebo devět prvňáčků,“ uvádí.
Čtěte také
Znovuzrození školy ve Zlaté Koruně si vyžádalo přes dva roky přípravných prací, od zápisu do školského rejstříku, shánění různých druhů povolení až po stavební přeměnu bývalého obecního úřadu na školu a přestěhování úřadu do nově vzniklých prostor. „Byla to docela nákladná operace, která pokračuje až do dnešních dnů a ještě pokračovat bude,“ komentuje starosta.
Běžný provoz školy podle něj Zlatá Koruna zvládne financovat. „Pokud stát neudělá nějaké zásadní změny, například v rozpočtovém určení daní, tak se na to cítíme a věříme, že to zvládneme,“ říká.
Ředitelka Kateřina Sládková vnímá znovuzaložení a rozjezd školy jako výzvu, ale i zodpovědnost. „V první řadě to byla radost a samozřejmě je to i nějaká starost. Školu ale vlastně stále budujeme, funguje teprve druhým rokem. Dokud neprojde celých prvních pět let, pořád je na čem pracovat, ta cesta je dlouhá,“ uzavírá.
Související
-
Osm obcí z Českobudějovicka chce postavit vlastní svazkovou školu pro 540 dětí
S nedostatkem míst pro žáky základních škol se dlouhodobě potýkají obce kolem Českých Budějovic. Osm z nich vytvořilo projekt Svazková škola Malše pro první i druhý stupeň.
-
V Nadějkově se podařilo získat nové žáky do malotřídky. Škola je díky tomu finančně soběstačná
S úbytkem žáků v malotřídních školách se potýkají české obce. Třeba v Nadějkově na Táborsku se ale podařilo malotřídku udržet. Teď má dětí dostatek, učí se ve dvou třídách.
-
Národ Komenského posílá až čtvrtinu dětí do školy později, to je tristní, říká náměstek hejtmana
Velmocí v odkladech školní docházky se stala Česká republika, má jich nejvíc v celé Evropě. Pozdější nástupy do první třídy jsou přitom podle odborníků mnohdy zbytečné.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
