Národ Komenského posílá až čtvrtinu dětí do školy později, srovnání s vyspělým světem je tristní, říká náměstek hejtmana
Velmocí v odkladech povinné školní docházky se stala Česká republika, má jich nejvíc v celé Evropě. Statistiky uvádějí, že 20 procent českých dětí nastupuje do školy později, počet navíc postupně narůstá a blíží se k 25 procentům. Odklady jsou přitom podle odborníků mnohdy zbytečné a v podstatě bezdůvodné. Téma rozebírá pořad Přímá řeč.
Jak připomíná náměstek jihočeského hejtmana pro školství Pavel Klíma, v zahraničí je maximálně pět procent odkladů. „My jsme národ Komenského. Tento člověk ve své době říkal, že v šesti letech je dítě zralé na školní docházku. A my, národ Komenského, necháváme čtvrtinu dětí až do sedmi let ve školce. Srovnání s vyspělým světem je tristní,“ komentuje.
Příčinu vysokého počtu odkladů školní docházky v Česku vidí v posílení role rodičů. „Právě oni často stojí za odkladem. Důvody bývají různé, například že rodiče čekají na jinou paní učitelku, kterou považují za lepší, že kamarád jejich dítěte půjde do školy až za rok, tak chtějí, aby šli spolu, a podobně,“ nastiňuje Pavel Klíma.
Podle ředitele pedagogicko-psychologické poradny v Českých Budějovicích Pavla Váchy přibývá žádostí o posouzení zralosti dítěte ze strany rodičů. „Až sedmdesát procent rodičů chce, aby někdo rozhodl, zda je jejich dítě připraveno na školu,“ uvádí.
Čtěte také
„Musíme vzít v potaz situaci, že se nám v poslední době děti výrazně zhoršují, co se týká logopedické výslovnosti, mluvy obecně, předmatematických představ, logického uvažování. Můžeme spekulovat, že je to vlivem počítačové doby, ztrácejí se nám říkanky, básničky, písničky. Když dítě nemá dobrou výslovnost, ovlivní to čtení a učení,“ popisuje Pavel Vácha. Přesto i podle něj by se počet odkladů měl snížit.
Pavel Klíma doplňuje, že součástí návrhů na zlepšení, kterými se zabývá pracovní skupina na ministerstvu, je i to, jak změnit přípravu ve školkách a práci s dětmi a rodiči. „Ne na jaře před zápisy, ale jak změnit fungování první a druhé třídy na základce, jak nakládat s hodnoceními, jestli známkování neposunout na třetí, čtvrtou třídu, což neznamená neučit se, ale učit se pro vnitřní motivaci,“ zdůrazňuje.
„To, že máme 25 procent odkladů, znamená, že je tady velká část dětí a rodičů, kteří zdejší systém zneužívají. Nám chybí finance, místa ve školkách a energie pro ty, kteří to doopravdy potřebují,“ dodává.
Celý pořad Přímá řeč o odkladech školní docházky si poslechněte online. Připravila Hana Šoberová. Hosty jsou ředitel pedagogicko-psychologické poradny v Českých Budějovicích Pavel Vácha a náměstek jihočeského hejtmana pro školství Pavel Klíma.
Související
-
Nechte děti prožít i neúspěch a vypněte televizi, radí odbornice rodičům předškoláků
Deset oblastí, které by mělo zvládat předškolní dítě, definuje ministerstvo. O rozvíjení dovedností se běžně starají školky, v době lockdownu to ale zůstává na rodičích.
-
Když se narodíme, potřebujeme náruč. Pokud rodičovská chybí a neobjeví se jiná, dítě to poznamená
Adopce a pěstounství jsou nejčastějšími formami náhradní rodinné péče u nás. Děti, které nevychovávají vlastní rodiče, by se díky nim měly dočkat toho, co velmi potřebují.
-
Předškoláci mají třídu ve vltavotýnské základní škole. Město ji otevřelo hlavně pro děti s odkladem
Děti s odkladem šly letos poprvé do základní školy na Malé Straně v Týně nad Vltavou. Město nově otevřelo přípravnou třídu pro patnáct dětí. Zájem z řad rodičů byl velký.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.