Pěstounství je náročná služba. V těžkých situacích proto pomáhají doprovázející organizace

17. červenec 2024

Pěstounská péče je termín skloňovaný v poslední době v Česku ve všech možných pádech. Stát se totiž snaží omezit ústavní péči a naopak podporovat náhradní rodinnou péči o děti. Lidé, kteří se rozhodnou stát pěstouny, musí ale splnit řadu podmínek. Na druhou stranu také získají zázemí v takzvaných doprovázejících organizacích.

„Pěstounství je náročná služba,“ říká Helena Kavanová z českobudějovické společnosti Do hnízda. „Každý pěstoun určitě potvrdí, že do dostal do situací, kdy si nevěděl rady, kdy netušil, jak se rozhodnout. A právě v těchto okamžicích by měla být nápomocná doprovázející organizace,“ dodává.

Kromě vlastního poradenství ve složitých situacích může doprovázející organizace zprostředkovat odbornou pomoc, například konzultaci psychologa nebo psychiatra, může pomoci s jeho vyhledáním i finančním příspěvkem, pokud je služba hrazená.

Čtěte také

Doprovázející organizace se mnohdy zapojují do kontaktu s biologickou rodinou. „Někteří pěstouni realizují ty kontakty sami, což určitě přináší hodně zodpovědnosti, stres, zátěž. Pokud tedy pěstouni chtějí, může být kontakt podporovaný doprovázející organizací,“ potvrzuje Helena Kavanová.

Součástí podpory pěstounských rodin je podle ní také pomoc při komunikaci s úřady nebo zajištění vzdělávání. „To je jedním z práv a zároveň i povinností pěstouna a mělo by přispívat k tomu, aby se pěstoun dozvěděl víc o výchově dětí, které mají specifické potřeby. Zároveň je i povinností doprovázející organizace setkávat se, a to minimálně jednou za dva měsíce,“ říká.

Celý pořad Přímá řeč o pěstounské péči i s reportáží ze setkání pěstounů, dětí a biologických rodičů si poslechněte online. Připravil Filip Černý.

autor: Filip Černý
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.