Po dvaceti letech může nastat provozní slepota, říká končící šéf jihočeské záchranky Marek Slabý

Ve sboru Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje (ZZS JčK) Marek Slabý nadále zůstane jako náměstek ředitele pro krizové řízení. „Dvacet let je opravdu dlouhé časové období. Pamatuji si, když jsem v roce 2005 na pozici ředitele nastupoval, jak jsem si sám říkal, že po takové době už manažer může mít trochu provozní slepoty. Rozhodně ze záchranky neodcházím, budu pro ni pracovat i nadále. Považuji to za svůj celoživotní úkol a radost,“ uvádí v pořadu Přímá řeč.

Pod jeho vedením jihočeská záchranka například vybudovala centralizované operační středisko. Rozšířila také počet základen, dnes je jich celkem 33. V nepřetržitém provozu 24 hodin denně slouží celkem 55 výjezdových skupin a jedna vzletová skupina letecké záchranné služby.

ZZS JčK zavedla několik inovativních prvků, které byly vzorem pro zbytek republiky. Mezi ně patří třeba sanitní vozidla s reflexní battenburskou šachovnicí.

„Za jeden z největších milníků považuji jednotnou péči o akutní koronární syndrom, laicky řečeno infarkt a bolesti na hrudi, kdy jsme jako jedni z prvních měli zpracovaný přenos dat ze sanitek přímo do kardiocentra v českobudějovické nemocnici. Pacient tak na jakémkoliv místě v kraji dostává nejlepší možnou odbornou péči,“ hodnotí končící ředitel.

Největší problém? Nedostatek lékařů

Nejen z pozice předsedy Asociace zdravotnických záchranných služeb má Marek Slabý detailní celorepublikový rozhled ve svém oboru. Mezi největší aktuální problémy záchranářů zmiňované například v odborných periodikách patří výjezdy, které zdaleka nevyžadují příjezd sanitky s lékařem. Možná o něco méně často se v denním tisku dočteme, že i záchranky se už delší dobu potýkají se značným nedostatkem lékařů.

„Není to jen o doktorech, ubývají záchranáři i samotní řidiči. Zdravotnického personálu je momentálně celorepublikově těžký nedostatek, a týká se to úzce samozřejmě i nemocnic. Jiná situace je ve fakultních městech, jako jsou Praha, Brno, Plzeň, Hradec Králové a Ostrava, ale celkově zažíváme určitou generační změnu. Dnes už mladí lidé nechtějí být nepřetržitě v práci a chodit obden na noční,“ konstatuje Marek Slabý.

Tyto potíže stojí za redukcí posádek takzvané rychlé lékařské pomoci na jihu Čech. Od července letošního roku skončila v Trhových Svinech, Týně nad Vltavou, dále v Blatné, Vimperku, Soběslavi nebo Milevsku. Momentálně ve vyjmenovaných oblastech operuje primárně pouze posádka v systému rendez-vous, tedy záchranář s řidičem, přičemž lékař z jiného střediska je v kritických případech připravený zasáhnout.

Tento krok vyvolal u některých obyvatel obavy a kritiku. Marek Slabý ho ale považuje za správný a v současném stavu jediný možný. „V odlehlejších místech tento systém omezujeme delší dobu, není to nic nového. Snažíme se, abychom tam o víkendech měli lékaře vždy. Navíc posádka letecké záchranné služby částečně změnila indikace k letu a s pozemním personálem komunikuje podstatně více než v minulých letech,“ ubezpečuje.

Celý rozhovor s Markem Slabým o dvaceti letech Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje si pusťte v přehrávači výše.