Nemocnice v rakouském Gmündu, která ošetřovala i Čechy, končí. Lidé z příhraničí se to snaží zvrátit
Z Českých Velenic, městečka v česko-rakouském příhraničí na Jindřichohradecku, trvá cesta do nejbližší české nemocnice téměř hodinu. Anebo se dá za ošetřením dojet za osm minut do rakouského Gmündu. Jenže o tuto možnost místní brzy přijdou. Gmündská nemocnice končí.
„Gmünd byl pilotní program, bylo to první místo, kde zavedli možnost ošetření lidí i přes hranice, to znamená Čechů v Rakousku. Byly do toho zapojeny téměř všechny pojišťovny a systém byl nastaven tak, že úhrada za pacienta byla stejná jako v Česku a rozdíl, který by na rakouské straně případně vznikl, byl dotován z fondu Evropské unie,“ připomíná Pavel Chabiniok, místostarosta Českých Velenic za uskupení Veleničtí nezávislí.
Obyvatelé Českých Velenic a okolních obcí podle něj nejčastěji využívali gmündskou chirurgickou ambulanci. „Řešili tam různé menší úrazy, je tam i rentgen, takže bylo možné rovnou zrentgenovat třeba případnou zlomeninu. Samozřejmě na plánované operace Češi jezdili do českých nemocnic, na to ten projekt ani nebyl zaměřený,“ popisuje.
Díky úzké spolupráci s gmündskou radnicí se vedení Českých Velenic dozvědělo o plánovaném uzavření nemocnice. Rakouská strana požádala české sousedy o pomoc ve snaze změnit toto rozhodnutí.
„Dotkne se to i velenických občanů, takže jsme se samozřejmě chtěli přidat. Už jsme na zastupitelstvu schválili výzvu, kterou budeme odesílat na Jihočeský kraj, jestli by se nemohl také zapojit a pokusit se zvrátit zrušení nemocnice,“ dodává místostarosta.
Celý pořad Přímá řeč o plánovaném zrušení nemocnice v rakouském Gmündu a jeho dopadu na české pacienty si pusťte v přehrávači výše.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
