Život pěstounských rodin? Většinou normální, jen s pravidelnými návštěvami sociální pracovnice, popisuje vedoucí služeb prevence

17. leden 2024

Jednou z forem náhradní rodinné péče je pěstounství. V některých případech se pěstouni o svěřené děti starají jen krátkodobě, než se vyřeší problémy původní rodiny, jindy péče trvá mnoho let. Pěstounskou rodinu po celou dobu doprovází sociální pracovnice. Pomáhají s problémy, které podle jejich zkušeností nastávají hlavně v období puberty a dospívání dětí, jak potvrzuje Romana Karták, vedoucí služeb prevence Charity Prachatice-Vimperk.

Důvody, proč se biologičtí rodiče svých dětí vzdávají, jsou podle Romany Karták různé. „Většinou se to děje v případě, že nejsou schopni z nějakého důvodu pečovat, nezvládají to, mají špatné životní podmínky,“ říká.

Smyslem pěstounské péče je pak umístění dítěte do náhradní rodiny, většinou na dobu, než rodiče své problémy a starosti vyřeší. Některé děti ale zůstávají u pěstounů dlouhodobě, mnohdy do dospělosti. Vždy je ale podporován kontakt s biologickými rodiči. „Někde se to daří, někde ne, je to individuální,“ komentuje Romana Karták.

Pěstouni si nikdy nevybírají svěřence, ale hledá se pro konkrétní dítko vhodná pěstounská rodina. „Existuje registr, do kterého mají přístup způsobilí pracovníci krajského úřadu. My jako doprovázející organizace takovou možnost nemáme. My se k rodině dostáváme až v okamžiku, kdy už se stává pěstounskou a má za sebou potřebnou přípravu, psychologické testy, vzdělávání,“ upřesňuje Romana Karták.

Čtěte také

Většina pěstounských rodin podle ní funguje dobře, žije běžným rodinným životem. S doprovázející organizací se setkává každé dva měsíce. „Dopředu si telefonicky domluvíme schůzku. Hovoříme se všemi členy rodiny, ptáme se, co dělali, co zažili, co funguje a co nefunguje. Zajímá nás, jak se mají pěstouni, snažíme se je podpořit. Rodinu po celou dobu, až do zletilosti dětí, doprovázíme. Jsme pomocníci na cestě pěstounstvím,“ popisuje.

V případě, že vše funguje, jak má, není potřeba žádných intervencí nebo další pomoci. V opačném případě dochází sociální pracovnice do rodiny častěji. „Problémy mnohdy nastávají v době puberty a dospívání. Rodiny si často nevědí rady s tím, jak s dítětem komunikovat, jak vychovávat, jak se k problémové situaci postavit,“ dodává Romana Karták.

Pěstouny jsou například manželé Kozákovi z jižních Čech. Před třinácti lety si vzali do péče tehdy ročního Honzíka a o tři roky později dvouletého Davídka. Jaký je nyní vztah dětí s pěstounskými i biologickými rodiči? Jak společně žijí? I to uslyšíte v pořadu Přímá řeč věnovanému pěstounské péči, který připravila Hana Šoberová.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.