Světová šampionka, filmový herec, vtipný moderátor. I tak se dokázaly uplatnit děti, které vyrostly u pěstounů
Celé jedno okresní město by zaplnily děti, které v Česku vyrůstají v náhradní rodinné péči. Dvacet tisíc kluků a holčiček! Z různých důvodů nemohou žít s vlastními rodiči, a tak se o ně starají „náhradníci“. Do takzvané náhradní rodinné péče patří několik forem pěstounství, dále poručnictví s osobní péčí a také osvojení čili adopce.
Česká odborná veřejnost a dnes i stát preferují náhradní rodinnou péči před ústavní. To proto, že dítě ke svému zdravému vývoji a budoucímu šťastnému životu potřebuje čerpat z citového pouta alespoň k jedné stabilní a pro něj bezpečné osobě. „Ty patříš ke mně a já k tobě“ je tu základní premisou pro kladné vztahování se k sobě a ke světu.
Ani role pěstounů, pečujících poručníků nebo osvojitelů není jednoduchá. Ze zákona se jim u nás dostává vzdělání a podpory. Jednou z podpůrných organizací je neziskovka Rozum a cit. Výkonná ředitelka spolku Daniela Kuhnová připomíná inspirativními příběhy se šťastným koncem.
„Nám teď v organizaci rezonuje příběh pěstounky, která si s manželem vzala před lety z kojeneckého ústavu dvě miminka, která měla Downův syndrom. Je to chlapec a dívka. Vyrostli z nich aktivní a velmi úspěšní sportovci, kteří reprezentují Českou republiku na světových šampionátech, dívenka teď v atletice dokonce vyhrála světové mistrovství. A navíc chlapec zrovna natáčel s Aňou Geislerovou film, kde dostal hlavní roli,“ vypráví.
Obě děti i jejich náhradní rodiče jsou podle Daniely Kuhnové krásným příkladem toho, jak pěstounská péče pomohla rozvinout lidský potenciál. „Obě děti jsou v té rodině velmi spokojené, pěstounka nedávno pořádala i sbírku, aby jim zajistila chráněné bydlení do budoucna. Myslí na to, jak budou dál v životě fungovat, a dává jim podporu. Pro nás je jejich příběh obrovskou odměnou a pěstounská rodina má náš respekt,“ dodává.
Čtěte také
V příbězích, jako je tento, zůstávají děti s pěstounskou rodinou v úzkém kontaktu napořád. „Takové případy jsou, dospělé děti se do rodiny vracejí, mají navázané vztahy se sourozenci a berou domov u pěstounů jako své zázemí. Pokud to všechno klapne a funguje, je to opravdu jako vlastní rodina, bezpečný přístav, kam se mohou vracet po celý život,“ potvrzuje Daniela Kuhnová.
A přidává ještě jednu momentku z „náhradního rodinného alba“. „Nedávno jsem se účastnila konference, kterou pořádalo ministerstvo práce a sociálních věcí. Akci moderoval nesmírně šikovný, vtipný moderátor romského původu. Vyšlo najevo, že je to ředitel dětského domova a že sám vyrůstal v pěstounské péči. Vyprávěl vlastní zážitky, jak ho náhradní rodina podpořila. A je z něj ohromný člověk, který využil svůj potenciál. Vidět to a slyšet dává naší práci motivaci a smysl. Náhradní rodina může dát dětem šanci, může jim změnit celý život,“ uzavírá ředitelka spolku Rozum a cit.
Celý rozhovor o náhradní rodinné péči s Danielou Kuhnovou si poslechněte online. Dozvíte se, jak to v praxi s pěstounstvím chodí, jak se vytváří a vyvíjí pouto mezi původně cizími lidmi, i že se dětem má říct včas a citlivě, že nejsou vlastní.
Související
-
Když se narodíme, potřebujeme náruč. Pokud rodičovská chybí a neobjeví se jiná, dítě to poznamená
Adopce a pěstounství jsou nejčastějšími formami náhradní rodinné péče u nás. Děti, které nevychovávají vlastní rodiče, by se díky nim měly dočkat toho, co velmi potřebují.
-
Mateřská není rodičovská, dovolená není příspěvek. Můžete čerpat dávku a zároveň chodit do práce
Říkáme tomu mateřská, ale možná je to už rodičovská. Myslíme si, že trvá do čtyř let dítěte, jenže volno je kratší. Využít ho může matka i otec, dokonce oba najednou...
-
Začíná to drobnostmi, ale někdy děti opravdu týrají své staré rodiče. Pomoc nabízí Bílý kruh bezpečí
Bílý kruh bezpečí u nás pomáhá už přes 30 let. Například v roce 1993 poprvé inicioval změny v legislativě ve prospěch obětí trestných činů. Teď zahájil kampaň Otevřené oči.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.