Šumavu je potřeba vnímat jako bytost, myslí si básník a spisovatel Ondřej Fibich
Celoživotní inspirací je pro Ondřeje Fibicha Šumava. Básník a spisovatel o ní v minulém roce vydal v pořadí už několikátou knihu. Jeho Šumavská abeceda obsahuje říkanky a krátké básničky na šumavské motivy, kterými autor přímo navazuje na svého strýce Vítězslava Nezvala.
Nezval svou Abecedu poprvé vydal v roce 1924, tedy před 100 lety. Ve více než dvou desítkách krátkých básní a říkanek čtenářům nabídl poutavou a jednoduchou hru se slovy. O to samé se pokusil jeho synovec, který své hříčky zasadil do šumavského prostředí.
„Moje Šumavská abeceda je určená dětem. Můžu si v ní uplatnit poezii, hravost, krásnou češtinu, ale i vhled do toho, jak je možné Šumavu vnímat,“ naráží Ondřej Fibich na svůj kritický pohled, o kterém se rozpovídal v rozhovoru pro Český rozhlas České Budějovice.
„Dneska si stačí něco najít na internetu a máte to. Ale druhá věc je poctivá badatelská práce. Třeba Josef Pecka nebo Jaroslav Pulkrábek to mají – obrazně řečeno – odpracované. Slovo Šumava je stoprocentně obchodní značkou. Dnes už není turistika, jako bývala za první republiky. Teď máme turistický průmysl,“ konstatuje rodák z Prahy, který momentálně žije v Kašperských Horách.
Na Šumavu je podle něj potřeba nahlížet jako na bytost. „Na počátku všeho toho přijímání Šumavy je potřeba mít k ní úctu. Obdivovat, jak to pohoří vzniklo, jak se tam proplétaly lidské a dějinné osudy, nebo jak tam vzkvétala a uvadala příroda,“ dodává.
Celý rozhovor se spisovatelem Ondřejem Fibichem si poslechněte online.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
