Když se narodíme, potřebujeme náruč. Pokud rodičovská chybí a neobjeví se jiná, na dítěti se to podepíše
Adopce a pěstounství jsou nejčastějšími formami náhradní rodinné péče u nás. Děti, které z nějakého důvodu nevychovávají vlastní rodiče, by se díky nim měly dočkat náruče, kterou tolik potřebují. Podle Martiny Hruškové, pedagožky Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a lektorky kurzů pro pěstounské rodiny, je zdravá mezilidská vazba v raném věku zásadní.
„Když se dítě narodí, potřebuje jednu náruč. Ukazuje se, že to je to nejdůležitější. V ideálním případě jde samozřejmě o náruč rodiče, ale může tu být i jiná pečující osoba. Malinké děti nevědí, kdo je chová, ale je důležité, aby tu pro mě náruč byla vždycky, když je jim smutno, když mají strach a podobně,“ říká Martina Hrušková.
Takové emoce podle ní prožívají novorozenci, kojenci i starší děti, kterým zdánlivě nic nechybí. „Děti často pláčou jen tak. Jsou přebalené, najedené, ale pláčem se ujišťují, že svět je tu pro ně. Dítě si tak buduje důvěru v sebe a své okolí – já zapláču, někdo přijde, pochová mě, utěší a všechno je v pořádku,“ popisuje.
Pokud tento moment chybí, narušuje to vývoj dítěte. „Když dítě pláče bez odezvy tak dlouho, až se upláče ke spánku, samozřejmě odpadá ten základní krok v cyklu důvěry,“ potvrzuje Martina Hrušková.
Čtěte také
Proto je vždy lepší náhradní rodinná péče než umístění dítěte do kojeneckého ústavu. „Zařízení mají velmi kvalifikovaný a dobrý personál, ale je ho málo a nemůže zvládnout vše. O děti je postaráno po stránce materiální, sestřičky se s nimi samozřejmě také mazlí, smějí se na ně, ale nemají na to dost času a nemohou dát dětem vše, co by potřebovaly,“ dodává pedagožka a lektorka.
Pokud dítěti náruč chybí, podle Martiny Hruškové se to na něm celoživotně podepíše. „Máme mnoho studií, které jasně ukazují, jak se vyvíjí mozek dítěte ve zdravé vazbě v rodině a dítěte, které takovou rodinu nemá. V raném věku se formuje naše sebevědomí, úcta k sobě, sebenaplnění, schopnost navazovat zdravé vztahy, to všechno sehrává obrovskou roli. Věk do šesti let je v životě dítěte zásadní,“ uvádí.
Celý rozhovor o náhradní rodinné péči s Martinou Hruškovou, pedagožkou Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity, mediátorkou v organizaci Temperi a lektorkou kurzů pro pěstounské rodiny, si poslechněte online.
Související
-
Rodiče vychovávají a prarodiče rozmazlují? Tak by to být nemělo, říká lektorka kurzů
Renata Švestková je maminkou dvou dětí, které se jí postaraly – jak sama říká – o tu nejlepší školu rodičovství. K dětem měla vždy vřelý vztah, teď o práci s nimi přednáší.
-
Když spadnou, tak do trávy. Navíc jsou v lesních školkách děti méně nemocné, říká provozovatel
Nižší nemocnost, dlouhý pobyt dětí venku, přirozený rozvoj osobnosti i pěstování hezkých mezilidských vztahů. To vše slibují lesní mateřské školy, kterých v Česku přibývá.
-
Poukazujeme na to, co dítě umí, na čem stavět. Raná péče pomáhá nejmenším dětem s postižením
Raná péče znamená včasnou a cílenou terapii pro nejmenší děti, které přišly na svět s postižením nebo se zrakovými problémy. Ty se často vážou například na nedonošenost.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.