Když spadnou, tak do trávy. Navíc jsou v lesních mateřských školách děti méně nemocné, říká zakladatel spolku Doma v lese

Jak vlastně lesní mateřská škola vypadá? „Můžete si představit krásný pozemek někde v blízkosti lesa, spíše na samotě než uprostřed vesnice. Na tom pozemku se obvykle nachází zázemí, protože v našich klimatických podmínkách je nemožné, aby děti byly skutečně celou dobu venku, a my jsme povinni jim zajistit teplo, sucho a podobně,“ odpovídá Petr Novotný, jeden ze zakladatelů spolku Doma v lese.

Mnohé školky využívají jako zázemí například mongolskou jurtu, tedy velký kruhový stan. „Uvnitř je standardní vybavení jako v klasické mateřské škole, to znamená stoly, židličky, lehátka. Máme tam kuchyňskou linku s vařičem i kamna,“ popisuje Petr Novotný.

Petr Novotný|foto:Judita Šímová, Český rozhlas

K tomu má podle něj lesní mateřská škola obvykle ještě venkovní altán. „Tam můžeme být, pokud je tepleji, ale třeba prší. Umožňuje to dělat aktivity pod střechou, ale na čerstvém vzduchu. Dále může být na pozemku školky pískoviště, různé herní prvky, obvykle jsou tam i záhony, protože s dětmi se pěstuje a dělají se různé venkovní aktivity,“ dodává.

Rozhodnutí, zda umístit potomka do takové školky, je podle něj samozřejmě na rodičích. „Sami musí zvážit, jestli je tento typ vzdělávání pro dítě vhodný. My rozhodně nikoho nenutíme, ani si netroufáme tvrdit, že lesní školka je jediná správná volba. Když rodina není s tou filozofií zajedno, obvykle se dítěti ve školce stejně nelíbí, rodič má strach a obavy a většinou docházka brzy skončí,“ říká.

Petr Novotný však považuje lesní mateřské školy za skvělou alternativu předškolního vzdělávání, a to například ze zdravotního hlediska. „Děti si tam skutečně tuží imunitu, existují už i pediatrické výzkumy, které to potvrzují. V časech těch největších chřipkových epidemií, které obvykle propukají v klasických školkách, u nás máme nemocnost zhruba o třicet procent nižší. Děti totiž tráví většinu času venku a neprskají na sebe bacily,“ připomíná.

Výhodou je podle něj i plynulý přechod přes všechna roční období. „Termoregulační systém dětí se tak mnohem lépe adaptuje, než když máte prudké výkyvy mezi vyhřátým prostředím doma, přechodem v chladu do školky a zase vyhřátým prostředím. Určitě bych to doporučoval dětem, které mají nějaké zdravotní problémy, jsou často nemocné,“ upřesňuje.

Čtěte také

Nestrašte, ale včas stanovte pravidla, radí rodičům prvňáčků dětská psycholožka

„Za jedenáct let působení Doma v lese si troufám říct, že lesní mateřská škola je vhodná pro každé dítě. Neznám totiž moc dětí, které by rády neběhaly venku, nehrály si volně v přírodě a nechtěly zažívat dětství v takovém podnětném prostředí, jako je třeba les,“ doplňuje Petr Novotný.

Lesní mateřské školy fungují v Česku více než deset let. Hlavně zpočátku se potýkaly s řadou předsudků a mýtů. „Nejčastější mýtus byl, že lesní školky jsou nebezpečné, protože jsme venku a může se toho spousta přihodit. Samozřejmě, k úrazu dojít může, ale to všude. U nás se děti pohybují na loukách, v lese, když upadnou, tak obvykle do trávy nebo měkkého jehličí. Mnohem více nebezpečí číhá na uměle upravovaných hřištích, ve vydlaždičkovaných místnostech, kde stačí kapka vody a dítě může uklouznout a udeřit se do hlavy,“ myslí si Petr Novotný.

K filozofii lesních školek navíc podle něj patří takzvané bezpečné riziko. „To znamená, že se snažíme děti od útlého věku seznamovat s tím, že svět s sebou nese určitá rizika. Přirozeně je vedeme k tomu, aby byly schopné rizika předvídat, odhadnout svoje síly, vyhodnotit, co je pro ně bezpečné,“ vysvětluje.

Celý rozhovor s Petrem Novotným ze sdružení Doma v lese o lesních mateřských školách si poslechněte online.