Dětem musí být ve škole dobře, to není třešnička na dortu, ale korpus, myslí si koordinátorka vzdělávání

Na to všechno upozorňuje Týden pro wellbeing. Na Táborsku se k jeho organizaci přihlásila Místní akční skupina Krajina srdce, v níž je koordinátorkou vzdělávání Jana Průšová, někdejší ředitelka jedné venkovské malotřídky.

Jana Průšová|foto:Judita Šímová, Český rozhlas

V čem podle ní wellbeing ve školství spočívá? „Učitel je nejdřív člověk, až pak učitel. Dítě je nejdřív dítě, až potom žák. I ředitel školy je nejdřív člověk, až potom ředitel. To je motto celé této akce. Týden pro wellbeing chce poukázat na to, že jsme v nějakých rolích, ale nejdříve jsme lidé a máme své potřeby,“ říká.

To, že učitel vyhoří, se podle Jany Průšové může stát snadno. „Stejně jako ve všech pečujících profesích jsme i ve školství v dennodenním kontaktu s lidmi v různých rozpoloženích a s vlastními potřebami. Také my jako učitelé a ředitelé potřebujeme péči. A jedním z nástrojů může být supervize, která se ve školách skvěle osvědčila,“ uvádí.

Profesní vyhoření ani nepříznivá atmosféra ve škole, či dokonce šikana ve třídě, nevzniknou, jak potvrzuje zkušená pedagožka, ze dne na den. Pomoc a péči potřebuje oběť i agresor. A stejně tak opotřebovaný učitel. Také on kdysi šel do školství plný ideálů, nápadů a chuti. Únava přišla časem i kvůli tomu, že se učitel o svůj wellbeing v podmínkách, které zpravidla nejsou ideální, dostatečně nepostaral.

Čtěte také

Nestrašte, ale včas stanovte pravidla, radí rodičům prvňáčků dětská psycholožka

„V první řadě bychom měli zapomenout na to, že co tě nezabije, to tě posílí. Když totiž stav nepohody a nadměrného stresu trvá dlouho, tak nás to sice úplně nezabije, ale může to člověka semlít a zcela vyčerpat. Na pedagogických fakultách už se dnes studenti učí, že se o sebe, o svou duševní, fyzickou a jinou pohodu musejí starat,“ zdůrazňuje Jana Průšová.

Za dobré považuje, když učitelé mohou své profesní trable s někým sdílet. „A týká se to i ředitelů škol. Na nich svým způsobem leží, jestli se jejich učitelé ve škole cítí dobře a jsou spokojeni. A platí jednoduché pravidlo, že když učitel není v pohodě, tak ani jeho žáci nemohou být úplně v pohodě. Přenáší se to. A důležité je to pro všechny,“ dodává.

Dobrý pocit ze školy není podle koordinátorky vzdělávání při MAS Krajina srdce třešničkou na dortu, ale jeho korpusem. „A nestačí opečovat děti, je nutné opečovat i sám sebe jako učitele a ředitele. A také být opečováván, což v případě ředitelů považuji za asi nejslabší stránku celého systému,“ uzavírá.

Celý rozhovor o wellbeingu, tedy dobrém pocitu ze života, školy i práce, s koordinátorkou vzdělávání Janou Průšovou si poslechněte online.