Přes 30 let ji nikdo neviděl. Teď život vzácné velekrysy pro svět zdokumentoval mladý přírodovědec František Vejmělka

Na Papuu-Novou Guineu František Vejmělka původně jel v rámci svého doktorandského projektu dokumentovat všechny savce žijící podél nejvyšší hory Mount Wilhelm, a to od hladiny moře až po vrchol. Jihočeská univerzita má v této lokalitě terénní výzkumnou stanici, kterou před zhruba 30 lety založil entomolog Vojtěch Novotný.

„Úplně poprvé jsem to zvíře viděl v knize, když jsem se na expedici připravoval. Tento druh Mallomys istapantap tam jako obrázek měl malbu, ne úplně povedenou, protože zvíře na ní vypadá spíš jako lasička. A kolegové z fakulty mi říkali, že to je hrozná bestie a nikdo ji ještě nikdy nevyfotil,“ vzpomíná doktorand z laboratoře tropické ekologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.

Během svého několikaměsíčního putování toho mladý přírodovědec zažil opravdu hodně. Ocitl se i v situacích, kdy mu šlo o život. Vypil například kontaminovanou vodu a několik dní ležel značně oslabený v tmavé chýši.

K tomu, aby velekrysu chytil, zblízka si ji prohlédl a zdokumentoval, musel úzce spolupracovat s místními lovci. „Kooperace s lovci je nutností. A je to přesně i důvod, proč jsme dle mého názoru dosud měli o této velekryse tak málo informací. Normální menší hlodavce totiž chytáme třeba pomocí pastiček na myši, ale tak velké zvíře, jako je Mallomys istapantap, se do nich rozhodně nechytne. Takže bez lovců to nedokážete. Na Nové Guineji navíc většina půdy patří lidem, nikoliv státu,“ popisuje.

Na otázku, co mu na druhém největším ostrově světa chybělo, odpovídá jednoduše: „Pokud to budu brát čistě fyzicky, tak mi nejvíc chybělo dobré jídlo. Papuánská strava je téměř výhradně složená ze škrobů a sacharidů, mají jenom nějaké hlízy, banány, prostě to, co vypěstují na zahrádkách v pralese. Téměř žádné maso. Já jsem skoro celou dobu žil na rýži, instantních nudlích, burákovém másle a rybičkách, na které jsem také chytal hlodavce. A k tomu jsem měl spoustu sušenek,“ vypráví.

Jak František Vejmělka uklidňoval souboj dvou papuánských klanů? A jak se s ním místní domorodci loučili? Celý rozhovor si pusťte v přehrávači výše.