Rytíř Menčík ze Šumavy se v roce 1938 rozhodl na koni zastavit německou armádu
Před osmdesáti lety podepsali zástupci čtyř mocností – Velké Británie, Francie, Itálie a Německa – Mnichovskou dohodu. Československo se muselo vzdát pohraničí, kde převažovalo obyvatelstvo německé národnosti.
Týkalo se to i velké části Šumavy. Zábor tam začal hned v prvních říjnových dnech roku 1938. „V první etapě šli na ty příhraničí obce, Bučinu, Kvildu, Knížecí Pláně, Strážný a tak dále. Zábor končil v Prachaticích,“ popisuje historik Prachatického muzea Pavel Fencl.
Období Mnichova prožila přímo na Bučině Bohumila Kyznarová, v roce 1938 jí bylo 18 let. Její rodiče na Bučině právě dokončili stavbu Pešlovy chaty, ve které chtěli ubytovávat turisty přijíždějící na Šumavu.
Noc z 30. září na 1. října rodina strávila v hostinci v nedalekých Nových Dvorech. „Rokovali jsme, co vlastně bude, protože rodiče veškeré peníze prostavěli na Bučině,“ vzpomíná.
Ráno se na Bučinu vrátili. „Nikde nikdo nebyl. Všichni lidé se schovávali po lesích a začali se vracet až k polednímu a nás obdivovali, jací jsme srdnatí, že jsme tam vydrželi. Potom odpoledne začala jezdit německá armáda a to trvalo tři dny a tři noci. Jezdili přes Bučinu, ale nezastavil se tam ani jeden voják, všichni jeli dál,“ dodává Bohumila Kyznarová.
Jihočeši se složili na šest letadel. Ta ale nakonec získal Hitler a použil je při útoku
Na první pohled nenápadnou, ale zajímavou zprávu je možné najít v archivu v Jihočeských listech z 14. září 1938. Hovoří se v ní o šesti letadlech, která pro československou armádu koupili místní obyvatelé.
Wehrmacht obsadil i některé ryze české obce. Jednalo se například o Vadkov, Mičovice nebo Jámu na Lhenicku. Ty zůstaly zabrané až do zasedání rozhraničovací komise, která v polovině listopadu rozhodla o jejich navrácení do Československé republiky.
„Podle pamětníků je zajímavá jedna věc, že němečtí vojáci se na rozdíl od místních Němců chovali velmi korektně a slušně. S místními heinlenovci to bylo pro Čechy velmi nepříjemné, protože docházelo k ničení českých symbolů, byly trhány české vlajky, strhávány české cedule,“ dodává Pavel Fencl.
Z osudových dní kolem Mnichova 1938 se dochovalo i svědectví o donquijotském pokusu majitele zámku v obci Dobrš. Rytíř Menčík se rozhodl na Bučině zastavit německou armádu. „On byl takový opravdu zvláštní, jezdil na koni a měl brnění. Němečtí vojáci, kteří měli příkaz překročit hranici na Bučině, zjistili, že proti nim sedí na koni rytíř. Tak chvilku váhali, pak se samozřejmě dali do pohybu a on musel uhnout,“ vypráví historik.
Němečtí vojáci možná považovali rytíře Menčíka za místního blázna, možná ocenili i jeho odvahu, a tak majitel dobršského zámku vyvázl bez úhony.
Související
-
„Prase Hitler.“ Na budějovickém gymnáziu našli 80 let starý protiněmecký lístek
Rekonstrukce gymnázia Česká v Českých Budějovicích vynesla na světlo světa 80 let starý poklad. Při výměně oken si zedníci všimli lístku, který autor datoval 5. října 1938.
-
Aby Češi zapomněli, že se vůbec chtěli bránit. Nacisté se snažili smazat všechny stopy po mobilizaci
Před 80 lety, 23. září 1938 vyhlásila Československá republika kvůli bezprostřednímu ohrožení Německem všeobecnou mobilizaci a vstoupila do branné pohotovosti.
-
Jihočeské pohraničí v září 1938 jen tak neodevzdali, bojovalo se ve Vyšším Brodě i Krumlově
Češi nevydali v roce 1938 Sudety bez boje. V období kolem Mnichovské dohody, která byla podepsána 29. září, se bojovalo a střety trvaly až do 2. října.
Nejnovější zprávy
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Írán ztrácí v Sýrii důležitého spojence. Rusko si hrálo na velmoc, na kterou nemělo, říká politický geograf
-
Skončili televizní Zrádci. ‚Vítězka si to zaslouží, lež o dědečkovi ale pro mě byla moc,‘ říká finalistka
-
V novém vedení Pirátů bude i Richterová. Členové strany si ji zvolili jako čtvrtou místopředsedkyni
-
Konec svěřenského fondu? ‚Rozsudek ke střetu zájmů je průlom, není možné ho bagatelizovat,‘ říká Mejzlík