Rytíř Menčík ze Šumavy se v roce 1938 rozhodl na koni zastavit německou armádu

Němečtí vojáci a civilisté při okupaci Sudet. Cheb (1938)
Němečtí vojáci a civilisté při okupaci Sudet. Cheb (1938)

Před osmdesáti lety podepsali zástupci čtyř mocností – Velké Británie, Francie, Itálie a Německa – Mnichovskou dohodu. Československo se muselo vzdát pohraničí, kde převažovalo obyvatelstvo německé národnosti.

Týkalo se to i velké části Šumavy. Zábor tam začal hned v prvních říjnových dnech roku 1938. „V první etapě šli na ty příhraničí obce, Bučinu, Kvildu, Knížecí Pláně, Strážný a tak dále. Zábor končil v Prachaticích,“ popisuje historik Prachatického muzea Pavel Fencl.

Období Mnichova prožila přímo na Bučině Bohumila Kyznarová, v roce 1938 jí bylo 18 let. Její rodiče na Bučině právě dokončili stavbu Pešlovy chaty, ve které chtěli ubytovávat turisty přijíždějící na Šumavu.

Noc z 30. září na 1. října rodina strávila v hostinci v nedalekých Nových Dvorech. „Rokovali jsme, co vlastně bude, protože rodiče veškeré peníze prostavěli na Bučině,“ vzpomíná.

Ráno se na Bučinu vrátili. „Nikde nikdo nebyl. Všichni lidé se schovávali po lesích a začali se vracet až k polednímu a nás obdivovali, jací jsme srdnatí, že jsme tam vydrželi. Potom odpoledne začala jezdit německá armáda a to trvalo tři dny a tři noci. Jezdili přes Bučinu, ale nezastavil se tam ani jeden voják, všichni jeli dál,“ dodává Bohumila Kyznarová.

Jihočeši se složili na šest letadel. Ta ale nakonec získal Hitler a použil je při útoku

Letadla, na která se v roce 1938 složili Jihočeši, zdobil znak města České Budějovice a nápis Jižní Čechy armádě

Na první pohled nenápadnou, ale zajímavou zprávu je možné najít v archivu v Jihočeských listech z 14. září 1938. Hovoří se v ní o šesti letadlech, která pro československou armádu koupili místní obyvatelé.

Wehrmacht obsadil i některé ryze české obce. Jednalo se například o Vadkov, Mičovice nebo Jámu na Lhenicku. Ty zůstaly zabrané až do zasedání rozhraničovací komise, která v polovině listopadu rozhodla o jejich navrácení do Československé republiky.

„Podle pamětníků je zajímavá jedna věc, že němečtí vojáci se na rozdíl od místních Němců chovali velmi korektně a slušně. S místními heinlenovci to bylo pro Čechy velmi nepříjemné, protože docházelo k ničení českých symbolů, byly trhány české vlajky, strhávány české cedule,“ dodává Pavel Fencl.

Z osudových dní kolem Mnichova 1938 se dochovalo i svědectví o donquijotském pokusu majitele zámku v obci Dobrš. Rytíř Menčík se rozhodl na Bučině zastavit německou armádu. „On byl takový opravdu zvláštní, jezdil na koni a měl brnění. Němečtí vojáci, kteří měli příkaz překročit hranici na Bučině, zjistili, že proti nim sedí na koni rytíř. Tak chvilku váhali, pak se samozřejmě dali do pohybu a on musel uhnout,“ vypráví historik.

Němečtí vojáci možná považovali rytíře Menčíka za místního blázna, možná ocenili i jeho odvahu, a tak majitel dobršského zámku vyvázl bez úhony.

Spustit audio

Související