Co dělám v rozhlase:
V Českém rozhlase České Budějovice v současné době pracuji jako redaktor publicistiky. Mám na starosti magazín Vltavín, rubriku Jihočeská vlastivěda, podílím se na pořadu O čem se mluví a připravuji publicistické příspěvky.
Před rozhlasem:
Rádioví posluchači z jihu Čech znají můj hlas z dnes už neexistujícího Eldorádia, z něhož jsem odešel v roce 2006, abych se na osm let stal novinářem v Deníku. Tam jsem podrobně poznal především Českokrumlovsko a Pošumaví. Věnoval jsem se tématům otáčivého hlediště, protipovodňových opatření, komunální politiky, ale i historických událostí tohoto regionu.
V různých rádiích jsem už pracoval dohromady jedenáct let a novinařina mi pak vstoupila do života jako zajímavá změna, ale i zásadní životní zkušenost. Jenomže voda není krev a papír není éter. Časem mě to začalo táhnout zpět do vysílacího a nahrávacího studia, a tak jsem se přihlásil na konkurz do českobudějovického Českého rozhlasu.
Co mě baví:
Jsem vyznavačem poctivé folkové a country hudby, melodického rocku, fotografování a počítačové grafiky. Jsem spoluautorem hudebního projektu Bohemiano, pro který skládám hudbu a částečně texty.
Všechny články
-
Extravagantní kněz Matěj Kozka z Rynárce uměl vzbudit rozruch, třeba bizarním způsobem dopravy
V 16. století, tedy v období reformace, se celá řada klášterů ocitla v existenční krizi. Mezi řeholníky upadala morálka, konventy se rozpadaly a některé byly zcela zrušeny.
-
Jakub Krčín neustále přesvědčoval Viléma z Rožmberka o svých úspěších, ale audit ukázal něco jiného
Magazín Vltavín přináší další výběr archivních nahrávek Českého rozhlasu České Budějovice. Dokumentuje tak, jaké unikáty za osmdesát let v budějovickém studiu vznikly.
-
Její babička viděla kometu, ona o tom snila také. I tento moment přivedl Janu Tichou k astronomii
Jméno českobudějovické rodačky Jany Tiché nese planetka 5757. Ona sama šéfuje komisi pro pojmenovávání vesmírných těles a od roku 1992 také hvězdárně v jihočeské metropoli.
-
V bitvě první světové války u Zborova bojovali také Jihočeši, mohli tu střílet i příbuzní proti sobě
Českoslovenští legionáři sehráli důležitou roli ve vývoji událostí první světové války. Za učebnicovými frázemi se ovšem skrývají tisíce konkrétních lidských osudů.
-
Podobu města Blatná a zdejšího zámku ovlivnili architekti, kteří pracovali také na Pražském hradě
Mezi osobnosti spjaté s Blatnou na Strakonicku patří rovněž dva architekti, kteří v různých dobách pracovali na Pražském hradě. Známějším z této dvojice je Benedikt Rejt.
-
Hasičský buditel Jakub Alois Jindra sepisoval předpisy a také navrhl podobu stejnokrojů pro sbory
V Počátkách visí na jednom z domů pamětní deska: Jakub Alois Jindra – buditel českého dobrovolného hasičstva. Jindra byl synem panského šafáře a narodil se roku 1853 v Bzí.
-
Originálně řešený most přes výběžek rybníka Dvořiště je zřejmě jediný svého druhu u nás
Nejprve nevyhovující dřevěná lávka, pak nic a nakonec originálně řešené tři mosty v jednom. Tak lze charakterizovat unikátní stavbu přes jižní výběžek rybníka Dvořiště.
-
Nejen Aš, v Čechách je také Eš. Jak vznikl úsporný název osady poblíž Pacova, ale není zcela jasné
V knihách rekordů se obvykle jako obec s nejkratším jménem uvádí Aš, město na západě republiky. Nic proti, ale v jižních Čechách existuje osada se stejně krátkým názvem Eš.
-
Kapli svaté Rozálie u Purkarce nechal prý postavit rytíř Býšovec, jenže té v době už tu rod nesídlil
Ve Vltavínu navštívíme poutní místo Rachačky s kaplí svaté Rozálie nedaleko Purkarce na Českobudějovicku. Provede vás ředitel státního okresního archivu Daniel Kovář.
-
Pro odchov lososů vzniklo v Čechách 30 umělých líhní, polovina z nich byla na Šumavě a v Pošumaví
Lososi se dříve vyskytovali v horních tocích Vltavy a Otavy a patřili k žádaným pochoutkám. Když začali z řek mizet, přišel vědec Antonín Frič s nápadem zřídit umělé líhně.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 32
- 33
- 34
- 35
- 36
- …
- následující ›
- poslední »