Zdena Kolářová: O chlebu

26. září 2023

Chléb náš vezdejší dej nám dnes, prosí miliony křesťanů ve své modlitbě každý den o jídlo pro sebe a své rodiny. Často nejsou jejich modlitby vyslyšeny, a tak si lidé pomáhají všelijak.

Chlebové placky se naučili vyrábět z čehokoli. Zatímco obyvatelé chudých částí zeměkoule se spokojí s pečivem z kůry stromů, naše západní civilizace je, co se mlsnosti týká, jiný pašák.

Máme chleba kmínový, podmáslový, cibulový, no, je jich prý na 300 druhů. Kupodivu jen málokterý je opravdu dobrý.

Já to můžu říkat, můj táta byl cukrář a pekař a celý život jsem poslouchala, jak má správný chleba vypadat a chutnat, protože táta chlebu opravdu rozuměl. Však mu taky teta, která na Vysočině pekla ve staré peci chleba pro celou rodinu, dávala to nejlepší hodnocení.

Pekla chleba s fenyklem a spolu s opraženou moukou na spodní části kůrky, to byla velká dobrota. Odváželi jsme si vždycky dva velké pecny domů a nezbyl z nich ani kousek. Byly moc dobré a… požehnané. Nejen pečlivou prací s kváskem a všemi úkony, které výrobu chleba provázely.

Teta totiž každý pecen, když ho na starodávné lopatě vyndala z horké pece, pokřižovala. Na mou otázku proč to dělá, měla jednoduchou odpověď. Musím přece pánbíčkovi poděkovat.

Já vím, vypadá to jako replika ze starých románů, ale něco na té úctě bylo obdivuhodné. To my lidé městští jsme jiní kádři. Chleba kupujeme bez rozmyslu, když zbyde, necháme ho zplesnivět v igelitovém sáčku a pak šup s ním do koše. Moc se to nezlepšilo, ani když chleba podražil.

Ten rituál tety Františky s křížkem se mi moc líbil. Byla v něm úcta k lidem, kteří museli zasít, sklidit, postarat se o zrno, aby vydrželo až do příštího roku, zadělat těsto, upéct chleba. Byla to pokora k životu a tradicím.

Já chleba nežehnám, ale nikdy bych ho nehodila do koše s odpadky. Kupuji jen to, co opravdu spotřebujeme a když zbyde, pošlu ho slepičkám. I když si chleba můžeme koupit kdykoli, naši úctu si určitě zaslouží.

autor: Zdena Kolářová | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.