Zdena Kolářová

Asi se mnou budete souhlasit, že obložený chlebíček je jednou ze stálic všech českých oslav. Vznikl prý v pražském lahůdkářství Jana Paukerta na začátku minulého století.

Jedna z mých babiček nosila brýle. Byly to obyčejné černé kostěnky, jejichž tvaru dal slávu po mnoha letech John Lennon, kdy kulaté lenonky chtěl mít každý.

V době před padesáti lety, ale ono to vlastně platí i dnes, byl jedním z atributů krásy opálený odstín kůže. Všichni se pekli na slunci celé dny.

Sůl nad zlato. Já vím, že nejsem originální, když použiju tohle pohádkové ponaučení, ale do dnešního sloupku se mi tematicky hodí.

Jako malá holka jsem chtěla psa. Rodiče mé prosby rázně odmítali, a když už jsem se s tím skoro smířila, objevil se ve dveřích táta a na ruce nesl šedobílý uzlíček.

Nedávno jsem zjistila, že mi v nabídce televizních programů přibyl další. Ezoterický. Proudí sem od našich slovenských sousedů, kde stále funguje věštectví jako povolání.

U nás doma se vždycky hezky stolovalo. Tedy ve všední den bylo prostírání stolu skromnější, ale v neděli si máma dávala záležet.

Rozhlas nebo také rádio, jak jsme téhle instituci my, zaměstnanci, říkali, se stal mým životním osudem. Když jsem poprvé koukla pod pokličku, byla jsem naprosto okouzlená.

Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem. Zatímco Vánoce slaví věřící v trochu zadumaném zimním duchu, Velikonoce se nesou ve znamení života, barev a naděje.

Česko má kolem tří tisíc zákonů a dalších pár tisícovek předpisů. Právníci přiznávají, že sami nevědí, kolik jich je. Dnes chci mluvit o zákonu schválnosti.