Zdena Kolářová: Umělý Elvis
Mé setkání s AI bylo nečekané a překvapivé. Zatoužila jsem totiž po nostalgickém odpoledni s Elvisem Presleym. V počítači jsem si našla jeho skladby (a že jich tam je), udělala výběr, který jsem chtěla poslouchat, a dala se do třídění všelijakých papírů, které se mi už týdny vršily na stole.
Pobrukovala jsem si s Elvisem a jeho rozechvělá tremola v milostných písních mi klepala na stařecké srdeční chlopně s nebývalou naléhavostí.
Rázem jsem se ocitla v letech, kdy mi bylo patnáct a měla jsem pocit, že si pro mne přijde taky nějaký okouzlující Elvis se skrytou vášní v hlase.
Náhle mne od položek vodné stočné vyrušil jiný hlas. Zajímavý a také krásný, ale jiný. Tohle přece není Presley. „No, to je přece AI,“ dostalo se mi odpovědi od mého syna. „Copak to nepoznáš?“ Poznám, ale nemůžu uvěřit, že je něco takového možné, myslím si v duchu.
„A to chceš jako říct, že nám, zamilovaným holkám, bude zpívat o lásce nějakej studenej svar na programovací destičce?“ položila jsem dotčený dotaz. „No, já AI nevymyslel, na mne se nezlob a neposlouchej ji, když tě to štve.“
„Když ona za mnou všude leze,“ řekla jsem rezignovaně a vzpomněla si na volání do banky, kde mne rozhovor s počítačem stál ztrátu důstojnosti, protože jsem řvala do jeho netečného elektronického ucha nadávky, na které by se nezmohl ani potulný brusič nožů.
Nevím, jak to vlastně teď na světě je. Nedávno mi volal jeden starý kamarád. Říkal věci, které mi nějak neseděly. Tak nevím… Byl to Alzheimer, nebo AI?
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
