Ve vsi Těchobuz žil matematik a filozof Bolzano. Měl kuriózně intimní vztah se ženou zdejšího statkáře
Vesnice Těchobuz leží mezi Pacovem na Pelhřimovsku a Mladou Vožicí na Táborsku. Její zvláštní název je patrně odvozen od výrazu „těchobudův dvůr“. Roku 1713 už se uvádí jako samostatné panství, které vlastnili jezuité.
Jezuité měli v panství dva rybníky, mlýny a také flusárnu. „Flus je zastaralý výraz pro draslo, surovinu nezbytnou při výrobě skla. V Těchobuzi byla totiž sklárna, první huť založil v polovině 18. století Ignác Adler,“ uvádí Alois Sassmann, který se zabývá genealogií.
Působily zde sklářské rody, známá jsou příjmení Kavalír, Fiala, Kočí nebo Pokorný. „Výroba skla byla zastavena v roce 1830, což byla možná škoda, protože ještě krátce předtím se v Těchobuzi vyrábělo 17 tisíc skleněných výrobků ročně. A ty se už tehdy vyvážely do Dánska, Španělska, Turecka a dokonce Jižní a Severní Ameriky,“ dodává genealog.
Informace o Těchobuzi podle něj poskytuje například josefský katastr z roku 1785. „V něm se uvádí, že číslo popisné jedna je zámek se zahradou, parkem, domkem pro zahradníka a vodárnou. Dvojka vrchnostenský dvůr, pětka ovčín, číslo 37 vinopalna, jejíž nájemce platil vrchnosti plat a pálil též draslo čili flus pro sklárnu,“ vyjmenovává.
Čtěte také
Nejznámějším obyvatelem Těchobuze byl geniální profesor, matematik, filozof a kněz Bernard Bolzano. „Měl od roku 1823 takový krásný a dodnes velmi záhadný vztah k manželce svého přítele, statkáře a držitele Těchobuze Josefa Hoffmanna, která se jmenovala Anna,“ nastiňuje Alois Sassmann.
Bolzano rodinu Hoffmannových poznal, když jim poskytoval útěchu při úmrtí jednoho ze sedmi dětí. „Snad byl jeho vztah s Annou opravdu jen platonický, v každém případě však ti dva prožívali své city s vědomím i souhlasem Annina manžela. Šlo o vztah kuriózně intimní a zvláštní, zašel tak daleko, že Bolzano s Hoffmannem dokonce uzavřeli tajnou dohodu, že kdo z nich dříve zemře, ten bude pohřben po boku Anny,“ vypráví Alois Sassmann.
Bernard Bolzano ve vsi sepsal své základní dílo o logice a také přesvědčil Josefa Hoffmanna, aby zde na vlastní náklady postavil školu. Z Těchobuze ale myslitel nakonec odešel, a to v roce 1842, ihned po smrti Anny Hoffmannové.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
