Už téměř čtyři tisíce jihočeských kronik jsou v digitálním archivu, nahlédnout tak do nich může každý

Jiří Cukr v českobudějovickém archivu, kam se po dopsání ukládají kroniky všech obcí v okrese
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jiří Cukr v českobudějovickém archivu, kam se po dopsání ukládají kroniky všech obcí v okrese

Seriál Jihočeské kroniky má za sebou první rok. Autor Petr Kronika se setkal s desítkami kronikářek a kronikářů vesnic a měst kraje. Na úvod dalšího ročníku přináší mozaiku vyprávění a čtení zápisů, která loni mikrofon zaznamenal, ale do vysílání se nedostala.

Vrátil se tak ve střípcích ještě jednou do Suchdola nad Lužnicí na Jindřichohradecku, Borovan na Českobudějovicku, Putimi na Písecku a také českobudějovického archivu.

Kronikářka Suchdola nad Lužnicí Jana Tetíková zápisy řadí podle témat. Začíná stručným záznamem událostí ve světě, následně v naší republice, pak už se věnuje městu a jeho školství, kultuře, zdravotnictví, spolkům a podobně.

Nejraději podle svých slov píše kapitolu Ostatní údaje, protože do ní může zařadit prakticky cokoliv. Popsala například to, jak město přišlo v roce 2014 o májku. „Velkým překvapení bylo ráno 1. května, májka byla skácena a položena podél chodníku před spořitelnou. Hasiči málo hlídali a spoléhali, že takovéto akce, jako je poražení májky, už se nekonají. O původcích tohoto činu se lze jen dohadovat, nikoho se nepodařilo usvědčit,“ čte zápis.

Z kroniky jihočeské obce Putim

Při setkání s kronikářkou Putimi Jaroslavou Pixovou se Petr Kronika po listování v záznamech předků zeptal na novější události. Zásadní byly povodně v roce 2002. „Pro polovinu občanů Putimi to byla bezesná noc, kdy nikdo nevěděl, jak voda ještě vystoupá nahoru a zda nepostihne jejich dům. Celou noc stále pršelo a vál ostrý a silný vítr, což ještě zhoršovalo atmosféru,“ zapsala tehdy kronikářka.

„Ranní rozednění naskytlo hrůzný pohled podobný katastrofickému filmu. Většině domů sahala voda až k okraji střechy, vyčnívaly z vody jen štíty, někde nebyla vidět ani střecha,“ uvádí dále putimská kronika.

Borovanskou kroniku už psalo pět Malíků

Kroniku v Borovanech vedle ještě docela nedávno Josef Malík. Byl čtrnáctým kronikářem města a také probádal, kam až sahá místní letopisectví. „Profesní skladba kronikářů byla velice pestrá, od obecního písaře přes učitele po několik rolníků i ševce. Pro zajímavost, mezi čtrnácti kronikáři bylo pět Malíků,“ prozrazuje s tím, že toto příjmení je v Borovanech časté, začátkem 50. let tu žilo 14 rodin Malíků.

Historie zapisování událostí je v Borovanech stará přibližně 320 let a první oficiální kronika začíná rokem 1836. „Nejprve je psaná německy, pak už sice česky, ale první kronikář psal takovým divným rukopisem, že něco přečíst je velice obtížné, pro mě nemožné,“ líčí.

Kronikářem v Ledenicích je Jiří Cukr, který pracuje ve Státním okresním archivu České Budějovice. Když archivem provázel, přiblížil, co obnáší digitalizace kronik poté, co je obce odevzdají do archivu k druhému životu.

„Jednotlivé stránky kronik se neskenují, ale fotografují fotoaparátem. Ještě předtím však musí  pracovník archivu provést editaci informací o kronice do digitálního archivu. To znamená, že musí vyplnit údaje do tabulky, systém potom kronice přidělí unikátní číslo,“ popisuje.

V digitálním archivu pro Jihočeský kraj je podle něj v současné době bezmála 3900 kronik. „Z toho je 1700 kronik obecních, ostatní jsou především kroniky školní. Jedná se o téměř 460 tisíc snímků,“ doplňuje. Lidé mohou do digitalizovaných kronik nahlížet na webu digi.ceskearchivy.cz.

Spustit audio

Související